Výbava historického tanečníka (Proseč 2007)

[kychot]

Tak po monologu ještě nějakou diskusi:

Jů, kontroverzní diskuse! Třeba se konečně dočkáme i nějakého pěkného flame-waru, to vždycky příjemně polechtá stojaté vody histerického tance...  ;)

Myslíš něco esotericky-hysterického  ;)

Možná by nebylo špatné udělat jedno odpočinkové odpoledne. Nebýt toho že (ve čtvrtek?) začala Václavka debatovat o tancích a divadle, zřejmě bych potupně odpadla ;)

Nu, vize byla taková, že středeční odpoledne bude "odpočinkové" a budeme dělat s Václavkou spíš nějaké hry, jenže jak ji složila ta choroba a mohla přijelt až ve čtvrtek, holt se to nějak vymklo. Osobně jsem mírně proti celému volnému odpoledni, vize byla taková, že mazaně obměníme zaběhlou rutinu a budeme dělat něco, u čeho si lidi vlastně odpočinou a přitom jim to možná i k něčemu bude ;) Holt se nezadařilo, vyšší mocí, asi. Příště.  ;)

S tím odpočívacím odpolednem to úplně chápu, volnější a méně hopsavý program naprosto stačí. Vím, že to bylo operativní řešení momentální situace a hlavní poučení: v žádném případě odpočinkové odpoledne nepůjčovat Františkovi ;)

Jo, to byla ta středa, kdy jsem měl ten dojem, že začínám nenávidět toho dobráka Františka :-)
Tak to je fakt, na odpočinek raději Zitu, a komu se to nebude líbit, tak si stejně půjde na borůvky  :-*

Osobně jsem si to hodně užil a mnohé se naučil a určitě bych příští rok přijel znova a dal bych asi tomuto semináři přednost před jakýmkoliv jiným na kterém jsem byl.

:-* Jedno z organizačních měřítek bylo: bude se to líbit nám? Tak to se to bude líbit i Xenovi...  ;)

Klidně mě přidej do seznamu  ;)

Mohli mít vždy předem známá témata, aby se lidé na to mohli psychicky připravit. Třeba ten večer současných tanců mě trochu zaskočil a kdybych to věděl dopředu zvažoval bych asi jiný program.

Áno, moje chyba, původně to mělo být už v tom rozvrhu, co předem visel na stránkách. Nějak jsem omeškal s aktualizací.

Mno, nejdřív mně to taky chybělo, já si doma poctivě vytisknul choreografie i noty, ale na program už jsem zapomněl, a tak mi první dny chyběl někde nějaký visací papír, kdy kde co bude, no ale časem jsem si zvyknul...

Asi nejslabší částí semináře byli pro mne historické tance – popravdě bych to neměl hodnotit, protože na jejich probírání jsem tam nebyl, tak prosím berte můj názor s rezervou.

Brali jsme to z rychlíku. Takže v pořádku... ;)

Mně přišel v tomdle kontextu ten rychlík relativně OK. ( I když s tím Žhnoucím sluncem jsem pak měl drobátko problémy, člověk se s tím musí naučit se trošku poprat...)

- Nemyslím si, že je vhodné udělat takový průřez několika obdobími a zeměmi (Itálie 15.stol. až Anglie 17. stol.). Každé ten styl tance daný místem a časem má svůj charakter, a aby mohl být zodpovědně zatančen je potřeba se do té doby vcítit. Takhle to byl pro mne myšmaš všech stylů. Myslím, že je velice obtížné udržet nějaký taneční styl a nemíchat do něj nějaké jiné styly a zároveň pracovat na divadelní stránce tance a na tom abych byl schopen tím tancem něco vyjádřit (třeba že jsem starý mrzout) a nedát tam třeba nějaký výraz, který by více zapadal do jiné země a o sto let jinde.

Chtěli jsme dát přednost pestrosti před nudou, ale očividně jsme to trochu přešvihli, i já měl na konci ten pocit. Příště to bude rozhodně cílenější.

Xen má ze svého pohledu jistě pravdu, nicméně mi přijde, že původním smyslem celého semináře bylo se dostat trošku "nad" (či snad i "pod") celé to hemžení, spojené s nějakou historičností - pokus postihnout jakousi UNIVERZÁLNÍ "výbavu", která by se hodila pro to či ono. Takže i když ten výběr tanců byl docela "krutý", myslím, že svůj účel jakožto materiál to splnilo - jako když se sochař učí pracovat s pískovcem, mramorem, bronzem  i se žulou.

- Chyběla mi nějaká aspoň stručná přednáška o tanci, zejména aspoň několik obrázků, kde by bylo vidět, jak se stálo, jaké bylo držení v páru, atd. Františkův komentář k těmto obrázkům by určitě stál za to.

Tož, původně měla přednášet Hanka o cinquecentu. Já se nepovažuju za odborníka natolik, abych přednášel "o tanci", tak jsem to musel vzít ze svého úhlu pohledu. Zkusíme to příště líp propojit.

Mně to tam zase tak moc nechybělo. Takových všelijakých přednášek má člověk šanci během roku pár posbírat a zažít. Já jsem tenhle seminář právě pochopil jako relativně dost odvážný experiment podchytit něco, co se běžně moc nepřednáší a neučí. Vlastně jak jsem předtím zmínil, že jak jsem chtěl referovat Hance Tillmanový, tak to měla být jakási apologetika téhle Proseče - kdy Hanka v jedné diskusi trošku (a zřejmě i, ze svého hlediska oprávněně) oponovala tím, že TOHLE se přeci běžně děje, to se běžně uči, tak jsem chtěl říct, že právě, aby to někdo pojal až z TAKOVÉHOTO gruntu, to, že se opomíjí.

Pochopil jsem to (po té Proseči) tak: Je fakt, že v té historii všichni dost plaveme. Nikdo z nás tam ve stroji času nebyl a na vlastní oči to neviděl. Je dost těžké se něčeho jistého chytat. Někdo se chytá toho a někdo zas onoho. Takže jeden přístup může být io v tom, pokusit se pochopit jakousi "přirozenost" pohybu, danou jakousi konstrukcí našeho těla, naší fyziologie, danou také fyzikálními a biofyzikálními zákonitostmi, které ze za těch pár století zase TAK MOC změnit nemohly, pojďmě je společně a sami na sobě studovat a pokusme se tak trošku víc pochopit, jak těmito zákony byli vázáni naši předkové - a tímto způsobem se do jejich způsobů lépe vžít a vcítit.

Takže zcela chápu třebas rozhořčení Kamči, že jí tam chybělo cosi, co očekávala, když pojede na seminář s tímto názvem - já to tam taky původně očekával - ale pak se mi podařilo se "převexlovat" na trošku jiné, daleko obecnější pojetí, a nelituju toho.

-Každý den bych aspoň trochu času repertoáru, bylo by vhodné kdyby tu hodinu někdo vedl a říkal třeba nějaký komentář k tomu provedení, případně by znovu vysvětlil nějaké pasáže. Tanců by ani nemuselo být tolik.

Rozhodně. Vidíme to stejně. Divoká nalévárna na začátku byl pokus, navíc ne zcela dobrovolný, který vyšel jenom částečně. Zatím to vypadá, že nevýhody převážily nad výhodami.

Jak jsem říkal, "divoká nalejvárna" - já už to bral jako trošku součást tvého stylu, který asi občas sere lidi, takový to markýrování šup sem šup tam a je to - ono to asi taky dost vychází z toho, že si prostě (na rozdíl od některých jiných lidí - a díky za to!) nejsi až natolik jistý tím, že by to tehdá bylo bývalo muselo být zrovna tak. Takže lidi tlačej a chtěj vědět, jak to DOOPRAVDY bylo a ať jim to ukážeš, jak se to má SPRÁVNĚ dělat. No a to já zažívám i v tý pitomý fyzice, třebas když někdo chce vědět, jak DOOPRAVDY vypadá elektron nebo atom, tak jim říct, že ELEKTRON ještě nidko nikdy na vlastní oči neviděl - a tady to je už podobný jako s tou historií - a že o tom musí začít přemýšlet SAMI - a to je štve.

Takže jedna věc je, jestli brát vzorky ze dvou století nebo dvou desetiletí - ono obojí má své plus i minus - nicméně ten počet nějakých šesti choreografií mi přišel na ten týden tak akorát - ono trénovat by se to dalo i na dvou nebo třech, třeba, ale pak by to byla zase hrozná nuda - takže si myslím, že v tom počtu a v té "nalejvárně" zase až tak kruciální problém nebyl.

Díky za názory!

Za málo!

A co se týká ležení na cizích lidech, přesně jak píše Xen, první hodina byla poněkud nad naše síly, potom už to bylo výrazně lepší. Chtěla jsem tím hlavně říct, že se mi zdá smysluplné pracovat víc přímočaře na vedení tanečníků v páru, ať už bezkontaktně nebo velmi blízko. To nám schází moc :-\

Tak to je, myslím, přesně to, co jsme dělali s Medvěděm v Lublaňský, a co jsem si myslel, že bude tady v Proseči jakési pokračování. No nebylo. Škoda i štěstí, nedá se všechno. Těžko by jezdil třeba František celý rok každý týden na dvě hodiny do Prahy nebo jinam, takže bylo určitgě dobrý, pozvat do Proseče takový lidi. A myslím, že takový věci, co píše Jana, by bylo dobrý dělat během roku v Praze, jak jsme je dělali už před prázdninama.

Dobrá připomínka. Měli bychom někdy v říjnu udělat sešlost a probrat další postup, to rozhodně. Otázka k obecnému zvážení je, jestli se máme snažit nekolidovat s Valticemi, nebo jestli je lepší opět využít Jana Husa a věrozvětsy. Já snad budu mít ještě prázdniny, je mi to vlastně jedno... Takže záleží, co na to širá veřejnost. Co na to širá veřejnost?

Jakožto jeden ze široké veřejnosti: Ti věrozvěsti byli letos ideální! Jak jsem psal, poslední týden v červnu děsně hektický, a nejednou jsem měl možnost vypadnout někam, kde se sice pěkně makalo, nabyla to zrovna flákárna na pláži, ale dokázalo to člověka přešaltovat na jiný režim - a i když teď končí srpen, tak si jsem schopen ještě uvědomit, že letošní prázdniny mi skutečně ZAČALY PROSEČÍ - A DÍKY ZA TO!

Tak nejprve celkové hodnocení. Osobně jsem si to hodně užil a mnohé se naučil a určitě bych příští rok přijel znova a dal bych asi tomuto semináři přednost před jakýmkoliv jiným na kterém jsem byl. Je to zejména kvůli dvoum lektorům, kteří tam odvedli velký kus práce. ...

Souhlas! Navíc k těm "dvěma lektorům" přidávám i ty další, skoro bych tak řekl, že výsledek předčil jakékoliv očekávání, že z těch několika rozdílných osobností vzniknul takový celkem smysluplný akord!

Z těch tanečních večerů na kterých sem byl, dle mého názoru, asi nejlépe klapal ten věnovaným tancům z Playforda.

Jo, ten byl dobrej.
Nakonec, když člověk pochopil pár principů, jak se tam má motat, tak se motal, ani nevěděl, jak se motá  :)

Asi nejslabší částí semináře byli pro mne historické tance – popravdě bych to neměl hodnotit, protože na jejich probírání jsem tam nebyl, tak prosím berte můj názor s rezervou.
- Nemyslím si, že je vhodné udělat takový průřez několika obdobími a zeměmi (Itálie 15.stol. až Anglie 17. stol.). Každé ten styl tance daný místem a časem má svůj charakter, a aby mohl být zodpovědně zatančen je potřeba se do té doby vcítit. Takhle to byl pro mne myšmaš všech stylů.

To už jsem komentoval, a zažil jsem to i jindy a jinde a u jiných lidí (třebas když Mirek prokládal renesanci barokem, tak to byl taky jeden z důvodů, proč jsme přestali se Slávou do Ratají jezdit). Ale tady mi to připadlo zase o něčem jiným, z tvého (a jistě oprávněnýho) pohledu to mišmaš byl, nicméně dalo se to strávit právě z toho hlediska, že nešlo o to, učit se nějaký konkrétní STYL, ale snažit se pochopit a vyhmátnout něco hodně obecného, co je společné VŠEM stylům. Prostě jako když sežereš něco, co je různorodý, ale dobře namíchaný, tak ti z toho nemusí být blbě, protože to tovoje tělo si všechny ty proteiny rozloží na aminokyseliny atd. a pak si z toho asimiluje svoje věci - zkrátka bereš to jen a jen jakožto nějaký MATROŠ, na kterém pracuješ, a nikoli jako nějaký CÍL výuky, napodobit něco. O to vůbec nešlo.

Chyběla mi nějaká aspoň stručná přednáška o tanci, zejména aspoň několik obrázků, kde by bylo vidět, jak se stálo, jaké bylo držení v páru, atd. Františkův komentář k těmto obrázkům by určitě stál za to.

Viz co jsem odpovídal na Kamču. Ale je fakt, že když už tam ten František byl, bylo by bývalo mohlo být dobré si k tomu od něho nechat říct víc. No ale nedá se to všechno stihnout. Protože pak by to byl ještě větší mišmaš, mež míchat Itálii s Playfordem. Prostě jsem tu Proseč chápal jako seminář na zcela bazální úrovni, což za ten týden bylo naplněno až až mírou vrchovatou. Pak by mohlo být třebas deset nebo padesát dalších seminářů o všelijakých epochách a stylech.

A už během týdne jsem na sobě cítil jeho práci a má stabilita se viditelně zlepšila. Možná bych trochu vytknul ten úplný závěr, kdy se do nás snažil v rychlosti natlouct kousek čtverylky nebo co to bylo.

No to se pak sám přiznal, že si myslel, že toho do nás za těch pár dnů natluče ještě daleko víc, ale pak (naštěstí) pochopil, že se to fakt nedá, a svoje ambice vůči nám rozumně umírnil.

To co František dal mému tělu to Zita dala mému duchu.

No ses mi taky přiznal, že k Zitě chodíš přes rok, takže jsi měl oproti nám výhodu, že už její styl práce trochu znáš a jste na sebe zvyklí.  Ale mně taky docela zaujala, takže jsem v mysli uvažoval, jestli toho taky nevyužít a nechodit k ní pžřes rok do kursu. Jenže nevím, co "normálně" dělá. Ale ty zážitky zvláště té práci s prostorem a pohybem v něm spolu s partnerem mezi dalšími byly pro mě jedinečné.

Pokud jde o otmelení, je to jen věc výdrže. My jsme se dole tmelili po každé tancovačce...

Tak to je asi překlep, měl jsi na mysli "ochmelení"  :)

Historická stránka věci byla bita, to je pravda. Původní plán byl, že František, Zita i Václavka budou hodně pracovat na těch tancích. Z různých úhlů. Zřejmě jsme jim to málo zdůraznili nebo jsme se nějak špatně pochopili, každopádně i pro mě bylo t práce "na tancích" míň než kolik bych čekal a uvítal. Příště budu osobně určitě prosazovat důslednější propojení.

No asi to bylo taky daný i tou absencí Hanky, že tam té hostorie tolik nebylo. Ale jak už jsem psal, asi jste to neměli tak původně moc v úmyslu, muselo se něco improvizovat, ale myslím, že to nakonec dopadlo nad očekávání dobře, že jsme tak zvyklí, že se na tu "historičnost" klade až moc silný důraz, takže tady tady ta historie mi přišla od té "historičnosti" tak trošku zdravě emancipovaná, prostě bylo to o jiném, než asi Valtice a takový věci, a já bych byl vděčný za to, že se to tak povedlo, a namísto "historiků" bych klidně uvažoval i o jiných a dalších profesích, které by nám mohly tu "naši věc" dát pochopit a proniknout do ní (co já vím, nějací další inženýři lidských těl a duší).

Co jsme se bavili s Jitkou, Ladou a Davidem, máme pocit, že si s těmi starými tanci nikdo zas tak moc vlastně neví rady...

Tak to bude asi docela dobrý pocit - a díky za něj - ještě že nemáme jen ty lidi, kteří každý PŘESNĚ ví, jak to DOOPRAVDY bylo  :'(

A osobní dodatek: bude-li další ročník, bude se mnohem víc pracovat s hudbou. Ta se letos zanedbala úplně.

Tak to by mě docela zajímalo, v jakým smyslu to myslíš??

Co se tyka stmelovani kolektivu, tak myslim ze nic "vic stmelovaciho" nez kontaktni improvizace asi neni, i kdyz uplne rozumim tomu, ze pro nekoho je to moc a byl by radeji za vecer s lahvi vina (nebo nekolika) a povidanim...

Take jedna varianta tmelení/chmelení byla, jít na tancovačku k domorodcům a poprat se s nima v hospodě :)

Zaverem jedine diky vsem lektorm, organizatorum i ucastnikum za krasny tyden :)

Všemi deseti PRO!

[kychot]

Pravda, už posledně to vypadalo, že František klade zvláštní rovnítko mezi odpočinek a posilování...  ;D

No dobrá. Navážu volně na tenhle poslední příspěvek. Protože z valné části tak nějak komprimuje i moje vlastní dojmy  :o

Nebude to ale zase až tak obsáhlý elaborát, na jaký jste byli zvyklí z mých komentářů Lublaňské...

Je fakt, že jsem si už od začátku toho semináře tak nějak v hlavě zkoušel formulovat vlastní reflexe tohoto projevu - a abych se přiznal, tak jejich adresátem měla být původně Hanka Tillmanová, které jsem už hodně dlouho dlužil odpověď na nějakou naši předcházející e-mailovou diskusi, a prostě ten poslední červnový týden, to byl tak neskutečný záhul v práci, a vůbec, že na cokoliv nebyl čas, a tak jsem si říkal, až se vrátím z Proseče, odepíšu konečně Hance a zmíním se jí to tom, jak tady ten seminář byl fantastický a skvělý  ;) - takže sotva jsme začali hopsat s Františkem, už se mi v hlavě montovaly ty správné věty  ::)

No pak jsem si řek, proč to psát Hance, když to má být pro nás, a už jsem si v hlavě připravoval, jak to napíšu sem do konfery, hned jak se vrátím do Prahy... No jenže, znáte to, ty dva měsíce uběhnou, ani člověk neví jak - takže na konci srpna člověk vidí, že vlastně vše už bylo řečeno a co k tomu ještě dodat  ???

No aspoň se pokusím něco z tý svý šišky vymačkat:

Tak asi nejdřív - to očekávání. Medvěda jsem poznal f2f (face-to-face) na nějakém teoretickém semináři v Zahradě pozemských rozkoší  a pak jsem absolvoval jeho 4 semináře v Lublaňské (komentář k tomu na přísluš. místě). Tím pádem jsem si od Proseče sliboval, že se to ponese asi tak nějak v tom duchu.

Tak ono už to bylo předem anoncované, že to bude něco trochu jiného - ale stejně, oceňuji, že se Medvídek dokázal v podstatě omezit na roli organizátora celé akce, tu lektorskou roli delegovat na jiné lidi a sám se v tomto směru stáhnout tak trošku do pozadí. Ano, vysvětlil nám na začátku - někdy přes weekend, kdy se vlastně ještě ani "napracovalo" - těch asi 5-6 základních choreografií, které jsme si měli možnost stáhnout a vytisknout ještě před seminářem, i s hudebními nahrávkami - a vysvětloval to tak trošku tím "svým" stylem, spíš takovou hrubou črtou - na to už jsem byl zvyklý a naštěstí jsem i v nějaké té černé či jaké almandě poznal tu, se kterou jsme pracovali už v té Lublaňské - takže, bylo to pro mě celkem zvládnutelné.

Mám dojem, že v pondělí, někdy úderem 9:30 či kolik to bylo, nastoupil František - kterým jsem byl první den nadšen, další den jsem si říkal, OK, je to dobrý, a den na to už nebylo daleko k tomu ho začít upřímně nenávidět  :P

První den jsem si říkal, je to skvělý pedagog, a to je asi to, co mi u většiny lidí, které jsem dosud zažil, chybí. Že nejde jen o to, něco umět, něco znát, ale umět to taky svým způsobem, a v podstatě _neopakovatelným_ způsobem podat, tak v tom je František bez pochyby jednička. Takhle, říkal jsem si, bych chtěl uměl já přednášet svým studentům tu svoji biofyziku, přednášet nejen svou hlavou a svou pusou, ale celým svým tělem a gesty a hlasem, mimikou a celým výrazem, prostě celým svým JÁ. Takže hned druhý den ráno jsme se s Františkem rozpovídali u snídaně a tam to vyšlo najevo, že je vlastně svým původním vzděláním a povoláním pedagog a tady to vyšlo na jevo a má to dobrý, že právě tahleta výuka pohybové výchovy k tomu nahrává, že se to dá takovýmhle způsobem přednášet, to s těmi přírodními vědami - třebas - už by bylo trošku náročnější - ale určitě stejně účinné.

Také jsem si ty Františkovy teorie konfrontoval s tím, co jsem už předtím třeba zažil v rehabilitačním tělocviku, a dost věcí mi pasovalo dohromady (ne všechny), tak to jsem byl taky rád.

No je fakt, že ze dne na den František poznenáhla přidával na tempu, a to byl ten důvod, kdy ke konci jeho působení už se moje tělo začínalo trošku bouřit a posílat ho (+ to všechno) do horoucích pekel - nicméně, haleluja, nakonec opět došlo k vítězství ducha nad hmotou, či spíše obnovila se dodávka té ENERGIE nad spotřebou - takže ty poslední hodiny pod Františkovým vedením mohu zařadit opět k těm lepším (až nejlepším) zážitkům svého života  :)

Ve druhé fázi nastupovala Zita - o tom tématu zde i tam už bylo naznačeno mnohé - já bych to zase neviděl až nějak extrémně - je fakt, že ta první hodina mě obdarovala také jistými rozpaky - ne snad, že by mi bylo bytostně proti srsti, válet se po mladých urostlých tělech (či naopak) - ale přece jen v tomto střetnutí se SUPEREGEM bylo to ID zahnáno do úzkých, takže jsem se držel spíš stranou, dbaje víc na to, co by si asi ta děvčata o mě starém plešatém dědkovi pomyslela, kdybych se do podobných aktivit s nějak moc přehnanou vervou vrhnul  :-\

Ale to jsme si pak při cestě na oběd v podstatě vyjasnili, že možná Zita měla o nás trošku "vyšší" mínění - v tom smyslu, že už asi byla zvyklá na trošku jinou a jinak připravenou klientelu - ale měli jsme za to, že tu situaci Zita celkem rychle zreflektovala a ten svůj program nám víc přizpůsobila.

Takže, v návaznosti na Františka, už mě v tom začala vyvstávat i docela dobrá logika: zatímco František nás učil pracovat se svým tělem, se svým nitrem, s našimi údy, vlastně už od "jednotlivých svalů a neuromuskulárních junkcí" (jak by tak profesionálně deformovaný biofyzik řekl), tak Zita tu práci dotahovala dál, do širšího prostoru a do širšího kontextu. Tedy "práce s prostorem" v tom nejširším slova smyslu, tak bych to asi nazval. Percepce a pohyb, kontakt. (Teď zpětně mi to zase připomíná moje první setkání s Gestalttherapy, kdy se učíme v první řadě "kontaktovat" svoje prostředí.) Kontakt s podlahou, podložkou, vnímání gravitace a její pevné včlenění do silového a pohybového plánu - jó, to jsou přesně ty Newtonovy diferenciální rovnice  :P

Takže to postupné "odlepování se" od země, byť se to na ní i hemžilo nějakými příbuznými biologickými druhy, má tu svou logiku.

A pak po Františkově "ovládání sebe samého" přišlo i to Zitino "ovládání se navzájem", i když zpočátku se ta "pánev" stávala asi tím nejfrektovanějším pojmem, nebylo to až tak nepodobné tomu vycházení pohybu od břicha, kterému nás učil František. A zase, práce s těžištěm, tam to asi všechno začíná (jsme "Děti Země" a jejích gravitačních polí). A pak to rozšiřování zorného pole, periferní vidění, to byly dobré praktiky a cviky. Bylo to odvážné, ale dobré, lítat tam prostorem jak hadr na holi a vyhýbat se všem kolizím.

Chvíli mi trvalo, než mi došla podstata toho manévru, kdy jsme se měli jaksi řízeně-neřízeně pohybovat s nějakým partnerem a přitom neustále udržovat oční kontakt se svým minulým. Hodně dlouho mi to připadalo jako totální hovadina, ale měl jsem tu kliku, že ještě chvíli před koncem cviku mi najednou docvaklo, o čem že to všechno je, že se mi podařilo tím vědomým kontaktem s tím "minulým" odblokovat tu podvědomou komunikaci s tím "současným" a já najednou zjistil, že jsme spolu v naprosto dokonalém a bezpečném kontaktu, i když si to neuvědomuji nebo to nevnímám. Moje periferie pracovaly až v neuvěřitelném rozpětí, že jsem o tom "svém" přesně věděl, i když byl za mými zády, a byl jsem schopen kontrolovat i jeho okolí a spolu s ním úspěšně manévrovat - a to dokonce v "emočně vypjaté" situaci, kdy jsem až žárlivě vejral na Petra a byl na něj totálně naštvanej, že on švindluje a nevejrá na mě taky tak, jak by měl  :'(

No a na konec Václavka - ten první dojem z ní, zvlášť po Zitě, byl takový, že skoro jako by tam přišel takový nějaký človíček, ktarý ani neví co - co ještě by nám měl říct. Po té energičnosti Zity takový někdo, kdo ani není zvyklá na sebe strhávat nějakou zvláštní pozornost. A teprve až potom mi došlo, že Václavka nám vlastně reprezentuje tu třetí část situace, které se - kupodivu! - moc pozornosti ani nevěnuje, a to je ten divák. František - to jsem byl hlavně JÁ, moje tělo a vše, co k tomu patří, Zita - to byl celý PROSTOR kolem mě, včetně mého PARTNERA a mých SPOLUHRÁČů, abych tak řekl - a Václavka, to je ten, na kterého nesvítí reflektory, to je ten divák v šeru, který to nějak VNÍMÁ. Když si člověk tancuje "jen tak pro radost", tak ani nevnímá, že ho může vnímat i někdo jiný (když ne žádný člověk, tak aspoň Pán Bůh).

První moje překvapení bylo, že kromě toho vnějšího hereckého projevu, o kterém Václavka pronesla, že je v našem případě (tanečníků) v podstatě daný, a že k němu ona ze své posice nemá co dodat, existuje ještě jakýsi "vnitřní" herecký projev, a o tom že tedy bude ta naše další řeč. A ta další řeč byla o tom, že se má člověk (tedy tanečník) s důvěrou vybodnout na to, co si myslí, že si asi o něm divák myslí, dát mu tu důvěru, že je schopný si myslet co, co si má myslet - za předpok1adu, že já si budu myslet, že jsem ten, kdo si myslím, že jsem.  (Tak asi v kostce zhuštěno.) Tedy zase to, co jsem už kdysi poznal ve výcviku rogeriánské psychoterapie, že jde o to, dokázát být sám sebou - a to dokonce i v jakési roli, se kterou se dokážu identifikovat - a když to dokážu vzít za své,  pak už se musím čerta starat o to, jakými grimasami, gesty a pohyby to budu dávat najevo - že jde prostě o to, "být v tom".

Takže - shrnuto: Musím říct, že ten týdenní seminář s názvem "Výbava historického tanečníka" jsem si zrovna takhle nepředstavoval. Ale, počíteje se mezi ty "dříve narozené", nebyl mi neznámý známý vtip:

Dotaz na radio Jerevan: "Je pravda, že v Tulské oblasti Vladimír vyhrál Moskviče?"
Odpověď: "Ano, zpráva se zakládá na pravdě, pouze se nejednalo o Vladimíra, ale o Ivana, nebylo to v Tulské, ale ve Voroněžské oblasti, a nejednalo se o Moskviče, ale o jízdní kolo. A Ivan ho nevyhrál, nýbrž mu ho někdo ukradl."

Takže - nevím, jak s tou "výbavou", ale s tou "historií" a s tím "tancováním" to zase AŽ TOLIK moc společného nemělo  :o
Jak už jsem řekl, František, ten nás taky učil to, co UMÍ učit, tj. pohybovou průpravu, a to si myslím, že by byla perfektní průprava nejen pro tanečníky (či operní pěvce, jako na Brněnském Janáčkovi), ale pro všechny učitele, prodavače, geology, zedníky - no prostě, jsem přesvědčenej, každýmu by to dalo něco. A co se týče historie - musíme si přiznat, František "je doma" spíš v tom baletu, než v nějaké renesanci či Playfordovi - takže to nás také učil - nebo né, učil, neučil: ale učil nějakým způsobem aplikovat, používat - prostě to bylo vidět, třeba ta práce s těžištěm a držením těla, ta se asi nějak vyvíjela - takže ten František v tomto případě byl nějaký to století po tom, co by nás třeba přesně zajímalo - ale to zase nemuselo být až tak na zaávadu věci. Protože šlo právě o tu schopnost APLIKACE toho, co ten člověk umí, do té situace, kterou my potřebujem.

A ta Zita taky - nás učila, co sama umí, a bylo vidět, že tanečníci, a zvlášť ne historičtí, asi nebudou její kmenovou klientelou, ale učila nás to, co potřebujeme - i když kromě nás to určitě potřebují i gymnasté, kosmonauti, fotbalisti a pekaři.

No a Václavka jakbysmet.

Ale líbilo se mi, jak všichni říkali - No co bychom vám tak ještě ze svého hlediska mohli dát, co bychom vám mohli říct. A každý z nich MĚL co říct, i když HISTORICKÝ TANEC zřejmě nebyla jeho parketa...

Takže: Můj dík patří organizátorům této akce, kteří podnikli tento HISTORICKÝ experiment (kroniky za 100 let jej určitě nezamlčí), protože my netancujeme historii, my ji DĚLÁME :-)

Prostě: kdyby to nazvali jakkoli jinak, třebas cvičení pro hasiče či jednotky zvláštního nasazení, určitě by to mohlo mít ten samý efekt, ale zkrátka, jsou jedni z nás a tak to nazvali, jak to nazvali, a nemějme jim to za zlé. Ať už je to výbava pro kohokoliv, myslím že je to poměrně dobrá, důkladná a důležitá (3D) výbava (a kdybych se snad měl ještě jednou v životě oženit, tak nevěsta s takovouto výbavou by jistě byla na forhontě).

Takže praktický závěr: pokud se něco takového bude zase za rok konat, a nebylo-li by dost lidí, neváhal bych přizvat kohokoli, třebas drážní zřízence (kdoví, třebas po tom semináři zase začnou jezdit vlaky...)

[Michal Medvěd]

Pravda, už posledně to vypadalo, že František klade zvláštní rovnítko mezi odpočinek a posilování...  ;D

[JanaWar]

A co se týká ležení na cizích lidech, přesně jak píše Xen, první hodina byla poněkud nad naše síly, potom už to bylo výrazně lepší. Chtěla jsem tím hlavně říct, že se mi zdá smysluplné pracovat víc přímočaře na vedení tanečníků v páru, ať už bezkontaktně nebo velmi blízko. To nám schází moc :-\

[JanaWar]

S tím odpočívacím odpolednem to úplně chápu, volnější a méně hopsavý program naprosto stačí. Vím, že to bylo operativní řešení momentální situace a hlavní poučení: v žádném případě odpočinkové odpoledne nepůjčovat Františkovi ;)

[Michal Medvěd]

Dobrá připomínka. Měli bychom někdy v říjnu udělat sešlost a probrat další postup, to rozhodně. Otázka k obecnému zvážení je, jestli se máme snažit nekolidovat s Valticemi, nebo jestli je lepší opět využít Jana Husa a věrozvětsy. Já snad budu mít ještě prázdniny, je mi to vlastně jedno... Takže záleží, co na to širá veřejnost. Co na to širá veřejnost?

[Xen]

Jeste prosba, mohli by jste zkusit domluvit termin pristiho seminare tak do Vanoc, rad bych si nejak naplanoval dovolenou a seminare, ktere budu moci navstivit. Diky.

[Michal Medvěd]

Jů, kontroverzní diskuse! Třeba se konečně dočkáme i nějakého pěkného flame-waru, to vždycky příjemně polechtá stojaté vody histerického tance...  ;)

Možná by nebylo špatné udělat jedno odpočinkové odpoledne. Nebýt toho že (ve čtvrtek?) začala Václavka debatovat o tancích a divadle, zřejmě bych potupně odpadla ;)

Nu, vize byla taková, že středeční odpoledne bude "odpočinkové" a budeme dělat s Václavkou spíš nějaké hry, jenže jak ji složila ta choroba a mohla přijelt až ve čtvrtek, holt se to nějak vymklo. Osobně jsem mírně proti celému volnému odpoledni, vize byla taková, že mazaně obměníme zaběhlou rutinu a budeme dělat něco, u čeho si lidi vlastně odpočinou a přitom jim to možná i k něčemu bude ;) Holt se nezadařilo, vyšší mocí, asi. Příště.  ;)

Nezlobte se, ale k čemu mi je když si lehnu na cizího člověka, pokud vrcholem našich tanců je držení za předloktí?

Mno, stejně by ses mohla ptát, k čemu nám je cvičit grand plié, když vrcholem našich tanců je mírný pokles v kolenou. Uznávám, že full-contact improvizace o hodně je dál, než se kdy historický tanec dostane, ale tím spíš se v ní dají objevit nějaké principy, které pak jde zpětně použít.

Osobně jsem si to hodně užil a mnohé se naučil a určitě bych příští rok přijel znova a dal bych asi tomuto semináři přednost před jakýmkoliv jiným na kterém jsem byl.

:-* Jedno z organizačních měřítek bylo: bude se to líbit nám? Tak to se to bude líbit i Xenovi...  ;)

Mohli mít vždy předem známá témata, aby se lidé na to mohli psychicky připravit. Třeba ten večer současných tanců mě trochu zaskočil a kdybych to věděl dopředu zvažoval bych asi jiný program.

Áno, moje chyba, původně to mělo být už v tom rozvrhu, co předem visel na stránkách. Nějak jsem omeškal s aktualizací.

Asi nejslabší částí semináře byli pro mne historické tance – popravdě bych to neměl hodnotit, protože na jejich probírání jsem tam nebyl, tak prosím berte můj názor s rezervou.

Brali jsme to z rychlíku. Takže v pořádku... ;)

- Nemyslím si, že je vhodné udělat takový průřez několika obdobími a zeměmi (Itálie 15.stol. až Anglie 17. stol.). Každé ten styl tance daný místem a časem má svůj charakter, a aby mohl být zodpovědně zatančen je potřeba se do té doby vcítit. Takhle to byl pro mne myšmaš všech stylů. Myslím, že je velice obtížné udržet nějaký taneční styl a nemíchat do něj nějaké jiné styly a zároveň pracovat na divadelní stránce tance a na tom abych byl schopen tím tancem něco vyjádřit (třeba že jsem starý mrzout) a nedát tam třeba nějaký výraz, který by více zapadal do jiné země a o sto let jinde.

Chtěli jsme dát přednost pestrosti před nudou, ale očividně jsme to trochu přešvihli, i já měl na konci ten pocit. Příště to bude rozhodně cílenější.

- Chyběla mi nějaká aspoň stručná přednáška o tanci, zejména aspoň několik obrázků, kde by bylo vidět, jak se stálo, jaké bylo držení v páru, atd. Františkův komentář k těmto obrázkům by určitě stál za to.

Tož, původně měla přednášet Hanka o cinquecentu. Já se nepovažuju za odborníka natolik, abych přednášel "o tanci", tak jsem to musel vzít ze svého úhlu pohledu. Zkusíme to příště líp propojit.

-Každý den bych aspoň trochu času repertoáru, bylo by vhodné kdyby tu hodinu někdo vedl a říkal třeba nějaký komentář k tomu provedení, případně by znovu vysvětlil nějaké pasáže. Tanců by ani nemuselo být tolik.

Rozhodně. Vidíme to stejně. Divoká nalévárna na začátku byl pokus, navíc ne zcela dobrovolný, který vyšel jenom částečně. Zatím to vypadá, že nevýhody převážily nad výhodami.

Díky za názory!

[Xen]

Tak mi to trvalo, ale nakonec jsem to preci jenom dopsal.

Tak nejprve celkové hodnocení. Osobně jsem si to hodně užil a mnohé se naučil a určitě bych příští rok přijel znova a dal bych asi tomuto semináři přednost před jakýmkoliv jiným na kterém jsem byl. Je to zejména kvůli dvoum lektorům, kteří tam odvedli velký kus práce. Zejména František podal obdivuhodný výkon a všechny nás nabíjel energií. Určitě seminář dostál svému jménu a věnoval se zejména pohybové a vnímavostní stránce tanečníků. Zajištění ubytování a stravování bylo pro mne dostatečné a dle možností prostředí, které se mi moc líbilo. Klidné prostředí umožnilo se dobře koncentrovat. Někteří říkali, že by si dali nějaký ten den volno, já jsem ten pocit neměl a tančil bych klidně dál (možná to je také proto, že jsem přišel o sobotní večer a celou neděli). Asi jsem už deformovanej dobou :) , ale trochu mi chyběl internet a přístup k informacím, ale možná že je dobře že tam nic takového nebylo. Chyběla mi nějaké informace o večerních tancovačkách. Mohli mít vždy předem známá témata, aby se lidé na to mohli psychicky připravit. Třeba ten večer současných tanců mě trochu zaskočil a kdybych to věděl dopředu zvažoval bych asi jiný program. Z těch tanečních večerů na kterých sem byl, dle mého názoru, asi nejlépe klapal ten věnovaným tancům z Playforda.

Asi nejslabší částí semináře byli pro mne historické tance – popravdě bych to neměl hodnotit, protože na jejich probírání jsem tam nebyl, tak prosím berte můj názor s rezervou.
- Nemyslím si, že je vhodné udělat takový průřez několika obdobími a zeměmi (Itálie 15.stol. až Anglie 17. stol.). Každé ten styl tance daný místem a časem má svůj charakter, a aby mohl být zodpovědně zatančen je potřeba se do té doby vcítit. Takhle to byl pro mne myšmaš všech stylů. Myslím, že je velice obtížné udržet nějaký taneční styl a nemíchat do něj nějaké jiné styly a zároveň pracovat na divadelní stránce tance a na tom abych byl schopen tím tancem něco vyjádřit (třeba že jsem starý mrzout) a nedát tam třeba nějaký výraz, který by více zapadal do jiné země a o sto let jinde.
- Chyběla mi nějaká aspoň stručná přednáška o tanci, zejména aspoň několik obrázků, kde by bylo vidět, jak se stálo, jaké bylo držení v páru, atd. Františkův komentář k těmto obrázkům by určitě stál za to.
- Každý den bych aspoň trochu času repertoáru, bylo by vhodné kdyby tu hodinu někdo vedl a říkal třeba nějaký komentář k tomu provedení, případně by znovu vysvětlil nějaké pasáže. Tanců by ani nemuselo být tolik.

Lektoři.
František Dofek podal opravdu veliký výkon, jeho lekce byli nabité energií a myslím, že i když dělal obecně méně záživné věci (jako posilování a trénování stability), v jeho podání to stálo za to a mám dojem, že jsme všichni byli soustředění a hodiny  jsme si užívali. A už během týdne jsem na sobě cítil jeho práci a má stabilita se viditelně zlepšila. Možná bych trochu vytknul ten úplný závěr, kdy se do nás snažil v rychlosti natlouct kousek čtverylky nebo co to bylo.

Zita Pavlištová, přijela asi o den později, a bylo na ní vidět, že si není úplně jistá a i první hodina byla asi trochu mimo připravenost účastníků.  A jedno cvičení bohužel někoho odradila natolik, že už se pak nedokázal užít zbytek. Ty další dny to bylo o mnoho lepší a myslím, že už ty hodiny byly adekvátní připravenosti žáků. Já osobně jsem si jí moc užil a pochopil jsem spoustu věcí ohledně vedení a cítění partnera. Když někoho vodíte jen pomocí jeho fiktivního oblaku, případně se dotýkáte vnější strany dlaní a je vidět že se takhle dá docela dobře říci partnerovi co chci dělat za pohyb, pak vedení v klasickém držení při tanci s pevnými vazbami je už docela jednoduché.  To co František dal mému tělu to Zita dala mému duchu.

Václava Křesadlová, přijela až v půlce semináře a měl jsem dojem, že chvilku trvalo než zapadla do kolektivu. Ty cvičení, která jsem s ní dělaly byla zajímavá, ale přeci jenom trochu dál od tance než od ostatních lektorů. Určitě bych si je rád občas vyzkoušel v rámci skupiny, kde je dobré být na jedné vlně. Některé věci co jsme dělali byli dle mého názoru nad naše schopnosti (nevím jestli ostatních, ale nad mé určitě) (např. dát nějaký výraz do tance, v kterém dle mého názoru si většina nebyla jistá). Bylo jako kdyby mě někdo učil trojné salto s pěti vruty a já neuměl ještě ani dvojné s jedním vrutem. Třeba místo celého tance bych dal jen krátkou krokovou sekvenci, tak na 15s a začal bych jen pár základními náladami. Ač mi některá cvičení nesedla (což bude asi tím, že nemám s divadlem skoro žádné zkušenosti a tak se mi to hůře pochopovalo než ty věci od Zity a Františka) celkově to pro mne bylo přínosné.
 
Docela hodně mi dalo to poslední odpoledne, kdy jsme si zkusily udělat to malé představení pod dohledem Václavky a Františka. Myslím, že to i dodalo celému kurzu takový příjemný závěr.

[JanaWar]

Přeji Vám všem krásné léto.

Přemýšlení o semináři jsem si nechala odležet, aby vyprchaly emoce probuzené kontaktní improvizací ;D Chtěla bych za letošní Proseč moc poděkovat, bylo to zajímavé, podnětné, naprosto přesně jsem si uvědomila co všechno mi v mém momentálním tančení schází. Většina příspěvků, které už tu jsou, mi připadá dost rozumná, já bych ještě možná ocenila kdybychom se mohli tance učit trošku postupně, ne všechny najednou. Vím, že letos to bylo součástí koncepce, ale myslím, si, že pokud by se každé ráno stvořily třeba dva tance, neměli bychom z toho hlavy jako melouny. Hlavně lidé histórií netknutí se hodně snažili a po večerech i pauzách trénovali, ale mnohdy se jim potom všechny kroky sesypaly dohromady a už se z toho do konce týdne nevymotali.
Možná by nebylo špatné udělat jedno odpočinkové odpoledne. Nebýt toho že (ve čtvrtek?) začala Václavka debatovat o tancích a divadle, zřejmě bych potupně odpadla ;)
No, a potom ta kontaktní improvizace (která zřejmě vyvolá negativní vlnu reakcí příznivců tohoto zvláštního sportu) Nezlobte se, ale k čemu mi je když si lehnu na cizího člověka, pokud vrcholem našich tanců je držení za předloktí? Přemýšlela jsem o tom a zjistila jsem, že pokud mi řeknete "musíš si na tohohle člověka lehnout" protože to vyžaduje divadlo či tanec, není to pro mě problém (a někteří z vás už myslím mohli mé výstupy v této oblasti vidět). Ovšem lehnout si na cizího člověka proto, abych mohla prožívat, že na něm ležím, mi přijde zvláštní, tak trochu hodné puberty (kdy jsme v divadle podobná cvičení s oblibou praktikovali). Dnes na to mám svého "člověka" a nějak nepotřebuji (podle mého názoru) bezdůvodně si lehat na cizí, stejně jako nemám potřebu se bezdůvodně svlékat na jevišti. Osobně bych tedy byla ráda za víc cvičení například na vzájemné vedení v páru, společné procítění tance v rámci páru i větších formací a tak.

Tedy ještě jednou děkuji lektorům i Jitce, Davidovi a Mikulášovi,
posílám pěkný den, ahoj
Jana

[Michal Medvěd]

Tak, už su tu!

Pokud jde o otmelení, je to jen věc výdrže. My jsme se dole tmelili po každé tancovačce a nahoře po promítání i přednáškách tak, že jsme šli spát vždycky jako jedni z posledních. Ale beru tu připomínku a ukládám. Na vině je podle mého dost i Vlčetín, kde se večeře protahovaly až neúnosně, takže večerní program začínal se skluzem i třičvtrěhodinovým, takže po něm na nějaké tmelení už moc nebyla síla. Což ale jistě půjde nějak vydumat.

Historická stránka věci byla bita, to je pravda. Původní plán byl, že František, Zita i Václavka budou hodně pracovat na těch tancích. Z různých úhlů. Zřejmě jsme jim to málo zdůraznili nebo jsme se nějak špatně pochopili, každopádně i pro mě bylo t práce "na tancích" míň než kolik bych čekal a uvítal. Příště budu osobně určitě prosazovat důslednější propojení.

Co jsme se bavili s Jitkou, Ladou a Davidem, máme pocit, že si s těmi starými tanci nikdo zas tak moc vlastně neví rady...

A osobní dodatek: bude-li další ročník, bude se mnohem víc pracovat s hudbou. Ta se letos zanedbala úplně.

Sokolovna se v dalších dnech ukázala jako krásné místo pro parné dny. Takže do lepšího počasí skvělá. Jinak byla ta zima protivná, jen co je pravda.

Další názory, světe? ;)

[abigail]

No pro mě osobně bylo tempo výuky choreografií přijatelné ale je fakt že tam byli lidé kterým historický tanec nic neříká a nikdy se v podstatě s rozdílnými technikami nesetkali. Nějaký soustavný odpočinek to asi chtělo, ne každý je schopen tancovat 7 hodin denně každý den. Plus večerní tancovačky.

Je pravda ze ne kazdy je schopen tancit 7 hodin denne, ale na druhou stranu rozvrh byl pristupny uz od zacatku, a tak si to kazdy mohl spocitat a zhodnotit co zvladne ci ne...

Ja jsem byla s naplni spokojena velmi a zpetne bych rekla, ze zadna chvile nebyla zbytecna. Jen jsem mela trochu pocit, ze by to bylo cele tak na mesic, aby mel kazdy z lektrou pro sebe nejmene tyden, takhle to bylo spis "letem svetem" - ale i tak mi to hodne dalo.
I ostatni veci jako ubytovna, telocvicna, prochazky vsude mozne, a tak taky na jednicku (krom obcasneho cekani na jidlo  :-X).
Co se tyka stmelovani kolektivu, tak myslim ze nic "vic stmelovaciho" nez kontaktni improvizace asi neni, i kdyz uplne rozumim tomu, ze pro nekoho je to moc a byl by radeji za vecer s lahvi vina (nebo nekolika) a povidanim...
Zaverem jedine diky vsem lektorm, organizatorum i ucastnikum za krasny tyden :)

[Kamik]

Nojo, ale tento seminář se jmenoval Výbava historického tanečníka! A já tam jela tedy pro výbavu nejen svého tanečního umu, ale také pro historickou stránku věci. A právě tato stránka mi tam chyběla nejvíce.. :-\ Takže ať už někdo měl či neměl zkušenosti s historickým tancem, musel chtě nechtě vědět, že se bude zabývat historií (když je to doprčic v názvu) Takže ve výsledku taneční výbava skvělá (co si namlouvat, převážně díky Františkovi), ale výbava historického tanečníka neúplná a pro mne nedostačující. Tak, a už se zase rozčiluji :D No, nevim zda to mám vypustit do éteru :D však se to vsákne ;)

[Bidak]

No pro mě osobně bylo tempo výuky choreografií přijatelné ale je fakt že tam byli lidé kterým historický tanec nic neříká a nikdy se v podstatě s rozdílnými technikami nesetkali. Nějaký soustavný odpočinek to asi chtělo, ne každý je schopen tancovat 7 hodin denně každý den. Plus večerní tancovačky.

[Kamik]

Tak aby Lada nebyla jediná i já něco podotknu ;) Nevím zda to bylo tím, že jsem přijela v neděli odpo, ale i tak si myslím, že by to bylo málo...chybělo mi pořádné probrání všech "historických tanců", které jsme tam dělali...podle mého se jednotlivé kroky, styly i tance měli probírat i další dny a více do detailů. Od neděle se vlastně už jen jeli "naučené choreografie" a nikdo se již nezabýval co kdo dělá špatně, dobře, proč a jak, a a...To mě trošku mrzelo :-\ Jinak souhlasím s Ladou s tím jedním dnem v týdnu - chybělo mi nějaké sloučení kolektivu - jako třeba zajít hromadně do té hospody a tak...
Ale jinak to uběhlo hrozně rychle a bylo to fajn. Tak toť je zatím vše :D