Messages

[Babiččiny koláčky /Meluzíniny koláčky]

Babiččiny koláčky /Meluzíniny koláčky

Starý recept, údajně z dob, kdy se často brambory používaly místo mouky.

0,5 kg brambor
1 chemicky neošetřený pomeranč
asi 50 g mouky, másla a cukru
olej na fritování
cukr na posypání

1)   Uvaříme brambory ve slupce, oloupeme a rozemeleme. Přidáme máslo, cukr a mouku. Zpracujeme těsto. Přimícháme velmi jemně nastrouhanou pomerančovou kůru.
2)   Z těsta vytvoříme váleček, který nakrájíme na kolečka. Několik koleček necháme smažit v oleji. Když jsou osmažené dozlatova, položíme na ubrousek, osušíme a pocukrujeme.
3)   Podáváme s marmeládou.

[Zelný chléb]

Zelný chléb

1 zelí
¼ litru mléka
3 polévkové lžíce mouky
kus másla
sůl, pepř
100 g nastrouhaného sýru gruyere
2 vejce
šálek rajčatové omáčky (protlaku)

1)   Rozdělíme zelí na kousky, omyjeme a dáme vařit (nejlépe v páře). Rozemeleme ve mlýnku na zeleninu.
2)   Připravíme hustou omáčku z másla, mouky a mléka. Smícháme se zelím, přidáme žloutky a sýr. Vše dobře  promícháme.
3)   Ušleháme sníh z bílků a rovnoměrně zapracujeme.
4)   Těsto dáme do dobře vymazané formy a dáme do trouby vyhřáté na 250°C na 40 minut.
5)   Servírujeme s rajskou omáčkou/protlakem.

[Bramborový koláč]

Bramborový koláč

Prý klasický recept ideální v kombinaci se zeleným salátem.

750 g brambory na kaši
300 g mouky
200 g měkkého másla
sůl, pepř, 1 vejce

1)   Uvaříme brambory ve slupce a oloupeme. Brambory rozemeleme, přimícháme po kouskách máslo a po troškách mouku. Osolíme, opepříme.
2)   Co nejlépe promícháme všechny ingredience.
3)   Uděláme placku silnou asi 2 cm (buď do vymazané formy nebo na pečící papír).
4)   Potřeme rozmíchaným vejcem a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 35 minut.

[Brambory na slanině a cibuli]

Brambory na slanině a cibuli

Brambory se do Bretaně dostaly v 18. století a okamžitě se staly běžnou součástí jídelníčku v nejrůznějších podobách.

1,5 kg brambor
0,5 kg cibule
250 g slaniny
sůl, pepř
šálek bujonu
kus másla

1)   Oloupeme cibuli a nakrájíme na tenké kroužky. Necháme lehce osmahnout na másle.
2)   Oloupeme a omyjeme brambory, nakrájíme na silnější kolečka.
3)   K osmahnuté cibulce přidáme polovinu brambor, slaninu nakrájenou na silné plátky. Opepříme, pokryjeme druhou půlkou brambor, zalijeme bujonem a znovu opepříme.
4)   Přikryjeme hrnec a necháme vařit asi hodinu na mírném ohni.

[Kuře na muškátu]

Kuře na muškátu

1 kuře
půl lahve muškátu
trocha oleje
dvě šalotky
4 stroušky česneku
mořská sůl, pepř
několik květů tymiánu
trocha nakrájené cibulky

1)   Dopředu si připravíme marinádu: muškát, 2 lžíce oleje, sůl, pepř, česnek, cibulka, šalotky.
2)   Kuře nakrájíme na kusy a rozložíme do pekáče. Přelijeme marinádou.
3)   Necháme marinovat asi 3 hodiny. Během této doby kuře alespoň dvakrát, třikrát otočíme.
4)   Kousky kuřete vyndáme z marinády a dáme na pekáč do trouby kůží navrch. Potřeme olejem. Přilijeme marinádu tak, aby sahala zhruba do poloviny kousků (nesmí být utopené).
5)   Dáme do trouby předehřáté na 215°C. Pečeme asi hodinu a čtvrt.
6)   Servírujeme s rýží a pečenými rajčaty.

[Kuře na cidru]

Kuře na cidru

Recept, který v sezoně jablek nemůže chybět.
1 kuře
6 jablek
půl lahve cidru
máslo, sůl, pepř
špetka muškátového oříšku
malý šálek creme fraiche

1)   Kuře nakrájíme na kousky a opečeme dozlatova na másle ze všech stran.
2)   Osolíme, opepříme, přidáme muškátový oříšek a podlijeme cidrem.
3)   Přiklopíme, ztlumíme teplotu a necháme asi hodinu vařit.
4)   Asi čtvrt hodiny před koncem vaření přidáme čtvrtky vykrájených a oloupaných jablek. Jablka můžeme také nechat opéct na másle na pánvi a přidat později.
5)   Hotové kuře naservírujeme na tác a dokola položíme jablka.
6)   Creme fraiche necháme ohřát (nesmí přejít varem). Horkou omáčkou přelijeme kousky kuřete.

[Polévky]

Polévky

Podobně jako v jiných částech Francie, i v Bretani se polévky servírovaly k večeři jako jediné jídlo. Suroviny se měnily, jak už to tak bývá, podle ročního období a dům od domu. Nejčastěji se připravovaly polévky z darů moře. Ve vnitrozemských regionech byla hlavní surovinou syrová zelenina. Velké oblibě se těšily polévky zelné, cibulové, kaštanové nebo polévky ze zbytků chleba či pohankové mouky.

Cibulačka s muškátovým vínem
Připravíme si:
4 velké cibule
4 brambory
200 g slaniny
kousek másla
sklenička a půl muškátu
1,5 l hovězího bujonu (dnes se dělá i z kostek)
trocha pepře a tymiánu
2 žloutky
malý šálek creme fraiche
malá cibulka (na drobno nakrájená)

1)   Rozpustíme v hrnci máslo, osmahneme slaninu, přidáme na drobno nakrájenou cibuli a na kostky nakrájené  brambory.
2)   Všechno zalijeme vínem a přidáme bujon, větvičku tymiánu a trochu pepře. Necháme vařit 45 minut.
3)   Kousky protlačíme sítem nebo rozměníme na kaši naběračkou. Hrnec stáhneme z ohně a přidáme žloutky rozmíchané s creme fraiche. Okamžitě podáváme.

Mléčná polévka
Rychlá a snadná polévka. Recept pochází z kraje Betton (Horní Bretaň).
K přípravě stačí 3 velké cibule, pořádný kus másla, 1,5 l mléka a plátky starého (suchého) chleba.
Cibuli nakrájíme na tenká kolečka a osmahneme ji na másle ve velkém hrnci. Když má cibule zlatavou barvu, osolíme, opepříme a zalijeme mlékem. Za ostrého dozoru vaříme na mírném ohni asi dvacet minut. Vařící polévku nalijeme na plátky chleba.

Pohanková polévka
Venkovská polévka. Ideální pro milovníky pohanky.
200 g slaniny
1 polévková lžíce vepřového sádla
150 g pohankové mouky
svazeček koření (tymián, bobkový list, paetržel apod.) – dále jen ,,koření"
máta
sůl
pepř
špetka strouhaného muškátového oříšku
1)   Na sádle necháme osmahnout slaninu a zajijeme litrem vody, ochutíme kořením a mátou. Necháme vařit 20 minut. Pak vyhodíme mátu a koření.
2)   Mouku rozmícháme v 1/2 litru studené vody a přilejeme do hrnce. Dobře promícháme a necháme vařit 10‒15 minut. Případně přidáváme vodu, pokud je potřeba.
3)   Servírujeme s opečeným chlebem a snítkou máty.

Polévka z Rennes
půl libry tmavého suchého chleba
1 cibule
sůl, pepř
trochu cukru
vajíčko
sklenice mléka

1)   Nakrájíme chleba na kostičky a spolu s na drobno nakrájenou cibulí dáme na dno hrnce.
2)   Zalijeme vodou, osolíme, opepříme. Přidáme cukr a necháme vařit 30‒40 minut. Často mícháme, aby se nám nic nepřichytilo ke dnu a vznikla hladká nehrudkovatá polévka.
3)   Těsně před servírováním polévku odstavte a přidejte vejce rozmíchané v mléce.

[Les crepes dentelles de Quimper]

Les crepes dentelles de Quimper   

Říká se, že tohle je jediná palačinka, která dobyla salóny vznešené společnosti a nejlepší restaurace. ,,Tyhle maličké doslova prosí: Nelámejte nás! Křupněte si!" Proslavila je především Madame Tanguy, když je začala balit do nápaditých obalů, nazvala je ,,Les Délicieuses" a začala rozvážet, kam se dalo. Sama však nápad na srolované palačinky převzala od staré pekařky z ulice Gentilshommes Marie-Anne-Catherine (doma jí říkaly Katell) Cornic, která se narodila v Kerfeunteun v roce 1857.

Správná paní domu musí před tím, než nalije na bilig první palačinku naznačit do těsta měchačkou kříž. Bůh se pak postará o to, aby celé dílo vedlo ke zdárnému konci a všichni v domě byli řádně nasyceni.
Příliš silným palačinkám se říká ,,galichon". Toto slovo se také používá pro poslední palačinku ze zbytku těsta, která se běžně dává psovi.

Co je potřeba?
300g mouky pšeničné
špetka mouky pohankové
300g cukru
6 vajec
vanilkové nebo pomarančové aroma
tolik mléka, aby nám vzniklo těsto o malinko řidší než na obyčejné palačinky

Děláme ideálně na bilig, méně ideálně na pánvi stejně jako běžné palačinky. Snažíme se, aby byly co nejtenčí. Když je palačinka hotová z obou stran, rozřízneme ji na dva či tři pruhy. Vzniklý pruh namotáme na rukojeť nože nebo obracečky.

Můžeme servírovat okamžitě nebo je uchovávat delší dobu v plechové uzavřené krabici.

[Pitao 2 (Jeu du tao)]

Pitao 2 (Jeu du tao)

Počet hráčů není omezen. Původ není jasný. Hraje se většinou o balíček tabáku.

Prostor: plocha 6-7m dlouhá, 2-3m široká, nejlépe vyštěrkovaná nebo asfaltka

Co je potřeba:
- ,,tao" (dřevěný váleček 3-4cm široký, 8-10 vysoký)
- paletky (různých velikostí v rozmezí 5-10cm)
- drobné mince (velikost 2centů nebo 5centů eura)

Cíl hry:
- Vyhrát pár centů (i když dnes se mince většinou vrací vlastníkovi).

Průběh hry:
- hráči si rozdělí paletky
- každý dá minci na ,,tao"
- určí si pořadí hry – libovolně (podle věku, abecedy apod.)

První hráči si vybere dvě paletky (menší na hození a větší na shazování "tao") a míří na ,,tao"
a) nechce shodit ,,tao", hodí paletku, kterou si vybere, aby zkomplikoval hru soupeři, eventuálně vyhrál; hraje další
b) shodí ,,tao"

1) všechny shozené mince jsou blíž hozené paletce, hráč je tímto vyhrává, ostatní dají další mince na ,,tao" a hraje další
2)v případě, že jsou mince blíž ,,tao", říká se,že hráč ,,udělal tao" a nevyhrává nic; všichni hráči přidají další minci na ,,tao" a pokračuje se dál (pokud hráč shodil ,, tao" svou první paletkou, hází ještě druhou podle bodu a))

Druhý hráč si vybere dvě paletky (menší a větší, stejně jako první hráč) a postupuje stejně.
1) Pokud shodí ,,tao" a jeho paletka je mincím blíž, vyhrává a všichni hráči dávají další minci na ,,tao", hraje opět druhý hráč
2) Shodí ,,tao" a paletka prvního hráče je mincím nejblíž, vyhrává mince první hráč, hráči mince doplní a hraje třetí hráč
3) Nejblíž mincím je ,,tao", nikdo nevyhrává, mince zůstávají, hráči přidají další a hraje třetí hráč
4) Mince jsou uprostřed, vyhrává ,,tao" jako v bodě 3)

Jeden hráč může vyhrát se svou první paletkou i podruhé se svou druhou paletkou.
Na hrací ploše mohou být maximálně 3 paletky (2 současného hráče a jedna hráče předchozího).
Je výhodné mít před sebou průměrného hráče a dobrého za sebou, jestliže paletku dobře umístíme, máme šanci vyhrát, pokud následující hráč shodí ,,tao".
Je lepší nejprve hodit první paletku vedle ,,tao" a druhou větší pak ,,tao" shodit.

Původně se používly olověné paletky, ale je možné ho nahradit jakýmkoli jiným kovem.
Výroba olověných paletek: v nějaké odolné nádobě necháme roztavit olovo (ideální teplota kolem 300˚C) a nalijeme do forem (nebo na dno hrnku, lahve, víčka od lahve apod).

Náš stav hmotný: Tao máme o 1cm delší, takže ho uřízneme a bude v pořádku. Jen se obávám, že všechny naše paletky jsou stejně velké. Větší tu asi neseženeme. Takže to buď pomineme nebo o Vánocích budeme všichni lít olovo...

Dík, myslím, že to nám zas tak nevadí, na pikniky k nám jezdí tetičky a strýčkové z celý Bretaně  ;)

Á, domácí úkol na víkend  ;D Pokusím se...

[Domino]

Domino (aneb pro nás všechny, co už jsme zapomněli)

Histórie:
Nejstarší domino prý bylo nalezeno v Tutanchamonově hrobce. Jiní tvrdí, že domino vzniklo v Číně a ti ostatní, že si ho poprvé zahráli námořníci na moři. Pro námořníky hraje i skutečnost, že nejstarší domina se vyráběla z velrybích kostí. Později přišly na řadu materiály jako dřevo, eben nebo slonovina. Často se také požadovaný obrázek namaloval na kartičku a ta se pak nalepila na dřevo. V Evropě se domino ocitlo někdy v 18. století. Během následujícího století se domino rozšířilo hlavně v Itálii a Francii, kde se hrálo po kavárnách ve dvou, třech či čtyřech hráčích.

Základní pravidla
1. Hraje se po dvojicích. Hráči sedící naproti sobě hrají společně proti druhé dvojici sedící kolmo. Členové dvojice se ale mezi sebou nesmějí domlouvat.
2. Hraje se tolik partií, až jedna z dvojic dosáhne předem stanoveného počtu bodů, obvykle 100.

Začátek hry
3. Všechny kostky se rozloží na stole lícem dolů a důkladně zamíchají.
4. Každý hráč si vylosuje sedm kostek, takže celá sada bude před partií rozebrána. Vylosované kostky si hráč postaví před sebe na hranu tak, aby o nich měl dobrý přehled a ostatní mu do nich neviděli.
5. Hráč, který má před první partií kostku se dvěma šestkami, začíná. Při dalších partiích se hráči v zahajování hry střídají, počínaje hráčem po levici toho, který začínal první partii.
6. Začínající hráč vybere jednu ze svých kostek a položí ji doprostřed stolu. V první partii je to vždy kostka se dvěma šestkami. V dalších partiích to může být libovolná kostka.

Průběh hry
7. Hráč, který je na tahu, vybere ze svých kostek takovou, která má alespoň na jedné straně stejný počet ok, jako jeden konec řady kostek vyložených na stole. Tuto kostku přiloží na konec řady tak, aby se strany se stejným počtem ok dotýkaly.
8. Podle tradice se kostky s rozdílnými polovinami kladou na délku, dubly (kostky s oběma polovinami stejnými) na výšku. Pro hru ovšem toto pravidlo nemá zvláštní význam, protože za dubl se tak jako tak musí položit kostka, která má na jedné straně stejný počet ok, jako mají strany dublu.
9. Kostku lze přiložit pouze na jeden či druhý konec řady. Větvení uprostřed řady není dovoleno.
10. Hráč, který nemá kostku, kterou je možné přiložit k řadě, řekne dál. Nesmí se vzdát tahu, pokud táhnout může.

Konec hry
11. Partie končí, když jeden hráč přiloží k řadě svou poslední kostku. Všem ostatním hráčům (včetně spoluhráče toho, kdo uzavřel partii) se sečte hodnota kostek, které jim zbývají v ruce. Partii vyhrála dvojice, jejíž součet je nižší, a získává za ni tolik bodů, kolik zbylo v ruce druhé dvojici.
12. Partie rovněž končí v případě, že ani jeden hráč nemůže pokračovat. Vyhrává dvojice, které zbyly v ruce kameny s nižším součtem ok. I v tomto případě získají vítězové za partii tolik bodů, kolik zbylo v ruce jejich soupeřům.
13. Celá hra končí, jestliže jedna z dvojic dosáhla předem stanoveného počtu bodů (např. 100).

[Sušenkové radovánky]

Sušenkové radovánky

V okolí Ille-et-Vilaine nacházíme nejstarší sušenkové recepty z celé Bretaně. Pro všechny platí stejný základní recept: pšeničná mouka, cukr, vejce a máslo. Různá chuť je prý daná různou kvalitou a typy jednotlivých surovin.

Dva základní druhy: silnější (paletky) a tenčí (galetky).

Sušenky se servírují k snídani nebo k čaji, mohou se však také skvěle doplňovat s aperitivy a víny z nantské oblasti.

Galetky z Pont-Aven (Traou Mad = ,,dobrá věc" v bretonštině)
Ve druhé polovině 19.století se Pont-Aven stává městem malířů, kteří sem přijíždějí z Ameriky, Anglie, Skandinávie, Dánska či Polska. Nenajdeme tu v té době prakticky nic jiného než vodní mlýny a malé, věčně přeplněné ubytovny pro umělce. Nejznámější byla ta Marie Henry, v níž v roce 1880 pobýval Gauguin. Hned vedle ní stála pekárna Isidora Penvena, který začal téhož roku péct pont-avenské galetky. Z trochy pšeničné mouky, cukru, másla a vajec vytvářel jemné a křupavé sušenky, miniaturky tradičního gâteau breton. Po Isidorově smrti se jeho manželka znovu provdá, tentokrát za pana Le Villaine, s nímž pod jménem Galette de Pont-Aven a Traou Mad učiní z minikoláčků významný obchodní artikl a proslaví je široko daleko. O 130 let později galetky stále nenašly konkurenci a jejich přesná receptura je důkladně střežena. Údajně za jejich jedinečnou chuť může nějaký zvláštní druh másla.

LU – máslová maličkost z Nantes
Jednoho rána 1846 se Jean-Romain Lefèvre dozvěděl, že v Nantes je volné místo cukráře. Okamžitě opouští své rodné město a usadí se v centru Nantes, v ulici Boileau 5. Jean-Romain tu Bretoncům nabízí především východofrancouzské speciality: sušenky, bonbony, makronky. Po čtyřech letech se ožení se svou krajankou Pauline-Isabelle Utile, jejíž rodina novomanželům pomůže obchod rozšířit. Jean-Romain má v hlavě jediný cíl – konkurovat ,,sušenkářským králům" Angličanům. V roce 1882 je jeho cukrářské umění oceněno zlatou medailí na nantské výstavě. Povzbuzen svými úspěchy Jean-Romain kupuje manufakturu na břehu Loiry Baco, na zámku bretonských vévodů a jako první ve Francii zavádí průmyslovou výrobu sušenek. O čtyři roky později spatří světlo světa ,,le Petit Lu". Podle Patrika Lefèvre-Utila (LʼArt du Biscuit, Paris, Hazan, 2000) jde o malé hranaté podlouhlé sušenky s rozřezanými okraji a zakulacenými rohy, které křupou aniž by se drolily. ,,Není to britská sušenka, suchá jako Angličanka na cestě na výstavu, fádní jak vařená řepa, ze které šílí naši zálamanští sousedé. Je to sušenka francouzská, opravdu bretonská, lehce sladká a mléčná s příchutí toho nejlepšího másla pocházejcího z našich armorikánských regionů. Másla, co si získalo světový věhlas pro svou jedinečnou chuť. To je ona ,,Petit-Beurre LU", která dobyla svět." Lefèvre-Utile používal pro propagaci především secesní styl obalů a plakátů. O nesmrtelnost jeho sušenek se prý postaral hlavně Mucha, když je zakomponoval do některých portrétů Sarah Bernhardt a dalších.

Paletky
Silnější placičky se objevují až koncem 19. století. Od roku 1920 se na jejich výrobu začal specializovat Traou Mad. Mohou být hladké nebo s vlnkovanými okraji a vidličkou naznačeným reliéfem na povrchu.


Sablés

na 20 sušenek:
250 g mouky, 125g másla (demi-sel), 50g cukru, 3 vaječné žloutky, pár kapek mléka

- vysypeme mouku a cukr do mísy a přidáme máslo nakrájené na malé kousky, zpracujeme v těsto
- zapracujeme dva žloutky a necháme hodinu odpočinout v chladu
- na důkladně pomoučeném válu vyválíme placku asi půl cm silnou
- vykrájíme skleničkou kolečka a rovnoměrně je rozložíme na pečicí papír
- potřeme sušenky žloutkem rozšlehaným s trochou mléka
- pečeme dozlatova asi 20 minut v předehřáté troubě na 170°C


Petites galettes bretonnes

250g mouky, 150g cukru, 60g másla, půl sáčku prášku do pečiva, 2 vejce, 1žloutek navíc, trochu mléka

- v míse důkladně promícháme mouku, cukr, kypřidlo
- přidáme změklé máslo a 2 vejce
- uhněteme těsto a necháme hodinu v chladu odpočinout
- vyválíme na placku a skleničkou vykrájíme kolečka
- sušenky rozložíme na pečicí papír
- potřeme rozšlehaným žloutkem s trochou mléka
- vidličkou naznačíme vlnky na povrchu
- pečeme dozlatova asi 20 minut v troubě předehřáté na 170°C


Rozinkové galetky

250g prosáté mouky, 100g změklého másla, 100g cukru, špetka soli, 2 rozšlehaná vejce, 100 g rozinek

- smícháme mouku, cukr, máslo, vejce
- vše dobře propracujeme a přidáme rozinky
- těsto necháme asi hodinu odpočinout na chladném místě
- vyválíme asi 1cm silnou placku, vykrájíme kolečka
- pečeme na vymazaném plechu v předem vyhřáté troubě 15-18 minut


Vanneské galetky

250g moučkového cukru, 6 bílků, 100g bramborového škrobu, 100g másla, 100g rozinek (možno naložit předem do rumu)

- z bílků našleháme sníh a smícháme ho se vším ostatním
- lžičkou naděláme na plech hrudky a několik minut pečeme dozlatova ve vyhřáté troubě
- v plechové krabici se prý dají skladovat velmi dlouho

Galetky s bílým vínem (Vannes)

250g mouky, 25g cukru, 2 lžičky bílého vína, 150g másla

- vše dobře promícháme a z těsta vyválíme placku
- vykrájíme kolečka
- potřeme rozšlehaným vajíčkem
- pečeme v předehřáté troubě asi 5 minut


Nantské galetky

125g mouky, 50g másla (demi-sel), 50g cukru, 50g strouhaných mandlí, 2 žloutky

- dobře promícháme máslo cukr a mandle, přidáme mouku a vajíčka
- těsto necháme v chladu hodinu odpočinout
- vyválíme na 3mm a vykrájíme kolečka zhruba o průměru 6cm
- rozprostřeme na lehce vymazaný plech a potřeme rozšlehaným vejcem
- vidličkou uděláme na každé mřížku
- pečeme 7-8min na 180°C

Sušenky z Mont-Saint-Michel

asi 50 sušenek:
2 vejce, 120g moučkového cukru, 30g tmavého cukru, 480g mouky, 230g másla, 30g másla (demi-sel), vanilkové nebo skořicové aroma, citronová kůra, 5cl kalvadosu, špetka soli
   
- lehce našleháme vejce, přidáme moučkový cukr a sůl, dobře promícháme
- přisypeme prosátou mouku a znovu promícháme
- zaděláme do těsta vše ostatní a necháme ho 1-2 hodiny v chladu odpočívat
- vyválíme a vykrájíme do tvaru Mont-Saint-Michel, potřeme rozšlehaným žloutkem
- pečeme asi 50 minut v troubě na 160-180°C

Galetky z Mont-Saint-Michel

asi 50 sušenek:
300g mouky, 2 vejce, 2 žloutky, 160g cukru krupice, 170g másla (demi-sel), špetka soli, citronová kůra z jednoho citronu, špetka skořice
   
- smícháme mouku, cukr a vejce
- přidáme změklé máslo nakrájené na kousky, sůl, skočici a citronovou kůru
- zaděláváme těsto po dobu 2-3 minut
- těsto necháme chvilku odpočinout a pak z něj vyválíme placku
- vykrájíme kolečka, potřeme rozšlehanými žloutky a posypeme troškou cukru a koření
- pečeme asi 50min na 150°C

Paletky

na 6 paletek:
45g cukru krupice, 50g slaného másla, 1 žloutek, 65g mouky, třetina sáčku prášku do pečiva

- smícháme mouku cukr a prášek do pečiva
- do rozehřátého másla vmícháme žloutek
- pomocí dřevěné měchačky smícháme obě směsi
- rozdělíme těsto do 6 formiček na muffins a necháme v chladu odpočinout 15-30 minut (je teké možné dát těsto nejdřív do chladu, pak z něj vyválet váleček a nakrájet paletky, ale těsto se hodně roztahuje, takže jsou nějaké formičky lepší)
- předehřejeme troubu na 180°C a pečeme 15min. Necháme vycladnout, pak vyklopíme.

[Sagesse de Bretagne ou recueil de proverbes bretons]

Co se říká:

Sagesse de Bretagne ou recueil de proverbes bretons
V bretonštině i francouzštině.
http://www.rond.cz/vystavene/knihy/sagesse_de_bretagne.zip

[Luzel, Francois-Marie: Contes et legendes des bretons armoricains]

Další pohádky:

Luzel, Francois-Marie: Contes et legendes des bretons armoricains
Jeden z velkých klasiků.
http://www.rond.cz/vystavene/knihy/contes_et_legendes_des_bretons_armoricains.zip