Recent posts
#1
Nekategorické debaty / Re: Totentanz
Last post by Harfajz - January 15, 2013, 18:42:56 PMSrovnáváním melodií a jejich názvů v renesančních hudebninách se občas leccos najde.
Několik příkladů:
Dánský student Petrus Fabricius má ve svém loutnovém rukopise (psaném někdy mezi lety 1603-8 za studií v Rostocku) melodii s názvem "Todten Tantz". (Rytmus je 4/4.)
Stejnou melodii má August Nörmiger pod názvem "Maschkarij Tanz" (Tabulaturbuch auff dem Instrumente, 1598).
Stejnou melodii má Arbeau pod názvem "Mattachins ou Bouffons".
Takže sice nevíme, co se tancovalo na tuto melodii v Rostocku, kde se ji Fabricius naučil hrát na loutnu jako tanec mrtvol, ani co se na ni tancovalo v Drážďanech u Nörmigera, kterej jí říkal tanec maškary, ale víme, že Arbeau na to o půl století dřív ve Francii tancoval "Mattachins ou Bouffons". Jeho kroky jsou známé a dostupné.
Paul Nettl (1957) tvrdil, že Mattachins pochází z arabštiny, a že arabské "matauachihin" totéž co maškaráda. To by sice vysvětlovalo Nörmigerův název, ale já těmhle vysvětlivkám moc nevěřím, protože jiní zas tvrdí, že to slovo pochází ze španělského "matar" (zabíjet) a jiní to zas odvozují z italského "matto" (bláznivý), což by naopak vysvětlovalo Arbeaův alternativní název Bouffons (šašci). Kdo ví.
Nicméně hudebních příkladů je spousta a nějaká souvislost tam asi bude.
Další melodie (tentokrát v 3/8) u Nörmigera se jmenuje "Mattasin oder Toden Tantz".
Adriaen Smout v Nizozemsku zas někdy kolem r.1595 zapsal "Den dooden dans Matachines" (Het Luitboek van Thysius, fol. 416r). Polák Wojciech Długoraj má taky "Todten tantz" (MS Dlugoraj, chorea 17).
Zdroj: http://lute-academy.be/CMSimple/downloads/Geluit24.pdf na str. 6 a 10.
Je to psáno vlámsky a francouzsky, autor tam spřádá choreografické spekulace.
Mám i spoustu dalších verzí ze Španělska, Francie a Itálie. Některé otiskli loni McDowell & Kenley ve svém článku
"Il Mattaccino: music and dance of the matachin and its role in Italian comedy." Early Music (2012) doi: 10.1093/em/cas089
http://em.oxfordjournals.org/content/early/2012/09/21/em.cas089.short
Kdo ví, jak to tenkrát bylo, ale podstatné je, že jsou tam ty melodie otištěné a člověk si je může vlastnoručně vybrnkat. A případně si na některou z nich zatancovat Arbeauovy ufouny.
A pokud se neštítíte lidových tanců, pak by se (s dostatečným množstvím tanečníků) dal i krásně provést lidový tanec z Mexika (Los Matachines), který je často zakončen rituálním usmrcením bejka. Souvislost se smrtí je i ta, že to mexičtí indiáni prý tancují na pohřbech. Folkloristi vesměs soudí, že se tanec do Mexika dostal z Evropy. Tancuje se to k houslím a kytarám. Kromě tanečníka co znázorňuje bejka (el Toro) je potřeba jednoho krále (El Monarca), jednoho tanečníka převlečeného za ženskou (La Malinche), jednoho komického dědka (el Abuelo), a dvou řad tanečníků (6-12 nebo i více).
Více podrobností včetně hudebního materiálu viz J.D.Dobb (1961): The Matachines Dance: A Ritual Folk Dance. in: Western Folklore 20(2): s.87-101.
No a když už jsem u lidových tanců, tak mě napadá i italský tanec tarantella, o němž se v Itálii tvrdí, že byl vynalezen, když někoho rafla tarantule a pacient mohl smrti uniknout jedině taneční extází. Tuto legendu poprvé dokumentoval Athanasius Kircher roku 1641, a zanechal nám i melodii:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Tarantella_%28Athanasius_Kircher%29.jpg
Lidovou verzi tady tancujou nějací taliáni na nahrávce z r.1974:
http://www.youtube.com/watch?v=GwP8uBpvWUc
Několik příkladů:
Dánský student Petrus Fabricius má ve svém loutnovém rukopise (psaném někdy mezi lety 1603-8 za studií v Rostocku) melodii s názvem "Todten Tantz". (Rytmus je 4/4.)
Stejnou melodii má August Nörmiger pod názvem "Maschkarij Tanz" (Tabulaturbuch auff dem Instrumente, 1598).
Stejnou melodii má Arbeau pod názvem "Mattachins ou Bouffons".
Takže sice nevíme, co se tancovalo na tuto melodii v Rostocku, kde se ji Fabricius naučil hrát na loutnu jako tanec mrtvol, ani co se na ni tancovalo v Drážďanech u Nörmigera, kterej jí říkal tanec maškary, ale víme, že Arbeau na to o půl století dřív ve Francii tancoval "Mattachins ou Bouffons". Jeho kroky jsou známé a dostupné.
Paul Nettl (1957) tvrdil, že Mattachins pochází z arabštiny, a že arabské "matauachihin" totéž co maškaráda. To by sice vysvětlovalo Nörmigerův název, ale já těmhle vysvětlivkám moc nevěřím, protože jiní zas tvrdí, že to slovo pochází ze španělského "matar" (zabíjet) a jiní to zas odvozují z italského "matto" (bláznivý), což by naopak vysvětlovalo Arbeaův alternativní název Bouffons (šašci). Kdo ví.
Nicméně hudebních příkladů je spousta a nějaká souvislost tam asi bude.
Další melodie (tentokrát v 3/8) u Nörmigera se jmenuje "Mattasin oder Toden Tantz".
Adriaen Smout v Nizozemsku zas někdy kolem r.1595 zapsal "Den dooden dans Matachines" (Het Luitboek van Thysius, fol. 416r). Polák Wojciech Długoraj má taky "Todten tantz" (MS Dlugoraj, chorea 17).
Zdroj: http://lute-academy.be/CMSimple/downloads/Geluit24.pdf na str. 6 a 10.
Je to psáno vlámsky a francouzsky, autor tam spřádá choreografické spekulace.
Mám i spoustu dalších verzí ze Španělska, Francie a Itálie. Některé otiskli loni McDowell & Kenley ve svém článku
"Il Mattaccino: music and dance of the matachin and its role in Italian comedy." Early Music (2012) doi: 10.1093/em/cas089
http://em.oxfordjournals.org/content/early/2012/09/21/em.cas089.short
Kdo ví, jak to tenkrát bylo, ale podstatné je, že jsou tam ty melodie otištěné a člověk si je může vlastnoručně vybrnkat. A případně si na některou z nich zatancovat Arbeauovy ufouny.
A pokud se neštítíte lidových tanců, pak by se (s dostatečným množstvím tanečníků) dal i krásně provést lidový tanec z Mexika (Los Matachines), který je často zakončen rituálním usmrcením bejka. Souvislost se smrtí je i ta, že to mexičtí indiáni prý tancují na pohřbech. Folkloristi vesměs soudí, že se tanec do Mexika dostal z Evropy. Tancuje se to k houslím a kytarám. Kromě tanečníka co znázorňuje bejka (el Toro) je potřeba jednoho krále (El Monarca), jednoho tanečníka převlečeného za ženskou (La Malinche), jednoho komického dědka (el Abuelo), a dvou řad tanečníků (6-12 nebo i více).
Více podrobností včetně hudebního materiálu viz J.D.Dobb (1961): The Matachines Dance: A Ritual Folk Dance. in: Western Folklore 20(2): s.87-101.
No a když už jsem u lidových tanců, tak mě napadá i italský tanec tarantella, o němž se v Itálii tvrdí, že byl vynalezen, když někoho rafla tarantule a pacient mohl smrti uniknout jedině taneční extází. Tuto legendu poprvé dokumentoval Athanasius Kircher roku 1641, a zanechal nám i melodii:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Tarantella_%28Athanasius_Kircher%29.jpg
Lidovou verzi tady tancujou nějací taliáni na nahrávce z r.1974:
http://www.youtube.com/watch?v=GwP8uBpvWUc
#2
Kuchyně & stolování / Re: Renesanční recepty
Last post by Adetka - September 06, 2012, 11:41:15 AMHledala jsem jak nahradit crème fraîche krom toho že to střídám tak jsem našla tenhle prima způsob:
Domácí výroba crème fraîche... ze stránek http://www.cuketka.cz/?p=728
Základní postup je ten, že ve sterilní nádobě smícháte smetanu s podmáslím, zamícháte a necháte v klidu při pokojové teplotě 31% šlehačka + 2 lžíce podmáslí (za studena)(v blízkosti u mého topení to bylo 23 ºC) po dobu > 24 h.
Smetana měla ideální konzistenci asi po 30 h při pokojové teplotě. Po vychlazení přes noc pak ještě trošku ztuhla a její podobnost s kupnou variantou se téměř prolnula.
Domácí výroba crème fraîche... ze stránek http://www.cuketka.cz/?p=728
Základní postup je ten, že ve sterilní nádobě smícháte smetanu s podmáslím, zamícháte a necháte v klidu při pokojové teplotě 31% šlehačka + 2 lžíce podmáslí (za studena)(v blízkosti u mého topení to bylo 23 ºC) po dobu > 24 h.
Smetana měla ideální konzistenci asi po 30 h při pokojové teplotě. Po vychlazení přes noc pak ještě trošku ztuhla a její podobnost s kupnou variantou se téměř prolnula.
#3
Kuchyně & stolování / Re: Renesanční recepty
Last post by Magdaléna z Gabrety - May 20, 2012, 23:45:53 PMKdyby někdo měl chuť bádat, potkala jsem onedhá v Champs Libres "La gastronomie à la renaissance, 100 recettes de France et d'Italie" a "Livres en bouche, cinq siècles d'art culinaire français"; mám je sfocené, zjemcům mohu poslat/přehrát na flashku až se vrátím... neb jak se znám, než to stihnu přežvýkat a nahrát to sem, bude to jistě dlouho trvat...
Jinak myslím že v té druhé je i něco k prostírání a zdobení stolů - možná použitelné na ples?
Jinak myslím že v té druhé je i něco k prostírání a zdobení stolů - možná použitelné na ples?
#4
Kostýmy / Re: Burgundsko
Last post by Adetka - May 01, 2012, 21:14:09 PMNašla jsem krásné stránky, tak kdyby někdo měl chuť se kochat. ;)
http://www.medievaldesign.com/index.asp
http://www.medievaldesign.com/index.asp
#5
Kuchyně & stolování / Re: Bretonské recepisy
Last post by Magdaléna z Gabrety - April 17, 2012, 20:32:40 PMMohu se zeptat, kuchařky od Simone Morand jste někdo v ruce měl? Ptám se jen abych věděla, jde-li o oblast dávno probádanou, nebo může-li něco přinést když zkusím sehnat nebo sfotit... Totiž snad měla mj. napsat "les bonnes recettes du pays de Rennes"...
#6
Kostýmy / Re: Bretonské kostýmy
Last post by Magdaléna z Gabrety - April 13, 2012, 22:28:39 PMTady dávám odkaz na pár fotek z maličké výstavy kostýmů Cerclu celtic de Cesson Sevigné.
Až teď nějak vidím, že jsem některé věci mohla vyfotit důkladněji, bohužel to dnes končilo :(
Jinak slečna, co u té výstavy byla, nevěděla o kostýmech zhola nic, tak k tomu mohu dodat jen tolik, že jsem ráda, že jsem mohla tuto slepou uličku lidského poznání ohledat... :) ne tak zlé to není, alespoň jsem okoukla jak jsou přesně děláná V na zástěrkách - je to poskládané, prošité a navrch stuha nebo prýmek - u hnědé i u černé...
http://minde.rajce.idnes.cz/neco_malo_kostýmniho.../
Až teď nějak vidím, že jsem některé věci mohla vyfotit důkladněji, bohužel to dnes končilo :(
Jinak slečna, co u té výstavy byla, nevěděla o kostýmech zhola nic, tak k tomu mohu dodat jen tolik, že jsem ráda, že jsem mohla tuto slepou uličku lidského poznání ohledat... :) ne tak zlé to není, alespoň jsem okoukla jak jsou přesně děláná V na zástěrkách - je to poskládané, prošité a navrch stuha nebo prýmek - u hnědé i u černé...
http://minde.rajce.idnes.cz/neco_malo_kostýmniho.../
#7
Kostýmy / Re: Bretonské kostýmy
Last post by Magdaléna z Gabrety - April 10, 2012, 09:43:12 AMad délka kalhot: v jedné knize jsem našla zmínku, že v Ille-et-Villaine (někdy v půlce století) kalhoty nikdy nešly pod kotníky... tak teď ještě ověřit co v Rennes... hlavně mě napadá, že pak by se neřešená otázka ponožek stávala mnohem podstatnější
#8
Kostýmy / Re: Bretonské kostýmy
Last post by Magdaléna z Gabrety - March 24, 2012, 18:56:15 PMkdyby někdo měl pocit, že by chtěl vyšívat na "pravý bretonský tyl" ;) (oproti tomu, asi jedinému, co se dá sehnat u nás, má menší očka a je tkaný rovnoměrně ve všech třech směrech, takže se netahá...kdo na tom vyšíval něco většího ví, o čem mluvím :P) v Ecolaines černý/bílý š.140, 39 eur/m, kdyžtak napište, mohu dovézt...
#9
Kostýmy / Re: Bretonské kostýmy
Last post by Michal Medvěd - March 12, 2012, 11:16:10 AMÓ, obrázky, ó!
#10
Představení, vystoupení, plesy / Re: O jílovské zlato
Last post by Michal Medvěd - March 12, 2012, 11:15:09 AMTak teda Jílovému zdar! ;)