Messages

Ahoj všem!
Různá taneční videa, která jsem syslil na DÚLOSU, už přesáhla 50 GB a tak jsem větší část z toho musel uklidit. Takže kdyby to někdo hledal, tak teď je to na http://danza.emis.cz/
Konkrétně se jedná o:
* Ana-Berlin_May_2010 (od Xena)
* ChoreaHistorica-VivatStella-Emauzy2010-11-27 (co jsem točil já na foťák – blbá kvalita)
* Svihov2010 (co natočil František)
* fabio = seminář XIX. stol v listopadu 2010  (co jsem točil já na foťák – blbá kvalita)
Petr

Tož přišel mi takový mailík, přeposlaný z Konference o Square Dance<[email protected]>
tak si dovolím ho pro určitou tématickou souvislost vhodit i sem.
Jedná se o jakýsi tanečně-psychologický či jakýžeto výzkum.
Snad vyplnění dotazníku nikomu neuškodí.

Zdravim a dekuji vsem, kteri mi pomohli s korekturou, snad je ted lepsi :-)
Budu rada, kdyz dotaznik sirujte dale tanecnikum, kteri nejsou na
konferenci, Mohou to byt jacikoliv muzsti tanecnici, kteri tancuji amatersky
jen pro radost, predevsim se zajimame o vsechnych druzich lidoveho, country,
historickeho tancu, hlavne na zpusob jak to tancime my, to znamena, ze ten
tanec neni poradany hlavne pro zisk, ale je hodne na zaklade dobrolne prace
tech, co ten tanec organizuji. Dale je dotaznik urcen predevsim dospelym
muzum, co si domnivam v CRu to znamena od 15 let. Kdyz vsak dotaznik vyplni
nekdo, ktery neni uplne v kategorii, nic se nedeje, muzeme ho eventuelne
vyradit.

Mohou to byt i muzi, kteri jsou v CRu nebo na Slovensku cizince.

Tesim se na Vasi hojnou ucast a zajimave odpovedi :-) Jessica

Jessica Jayne Maertin <[email protected]>

tak já se taky přidám s výsledkem pokusu - zkoušela jsem kaši z Dol a jelikož mi došla krupice použila jsem lámaku a ani to nebylo špatné.
Dostala jsem se nicméně k dalšímu problému a to čím sladit? Mohla tahle sociální skupina používat bílý řepný cukr?

Med – vedle sirupů býval jediným sladidlem, získával se od lesních včel brtnictvím nebo
nověji jako produkt včelařství. Jako sladidla se v kuchyni používala rovněž březová a
javorová míza. Třtinový cukr se dovážel jako vzácnost k výrobě cukrovinkových konfetů (na
léčení plicních, průduškových a krčních nemocí).

Strava chudých – jídla byla sice principiálně zdravá se spoustou vitamínů, ale vzhledem
k hladomorům, nedostatečné konzervaci a malému střídání jídel nejedli chudí vůbec zdravě.
Bohatí se zase značně přejídali. V lidové stravě se stíral rozdíl co do kvantity u snídaně, oběda
a večeře.

Citováno z: STRAVA VE 13.-16. STOLETÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ – nástin
                  Ing. Martina Hřibová, PhD.
www.kostym.cz/Cesky/5_Eseje/strava.pdf

Já bych řekl, že se to od toho 16. stol. moc nezměnilo.

Jinak javorovou mízu můžu potvrdit, chutnal jsem ji už v březnu, letos v horách všude sníh, kolem nuly, kácel jsem dříví a vadila tam jedna javorová větev, tak jsem ji musel uříznout a crčela z toho míza několik hodin, bylo mi toho líto, tak jsem pod to strkal PETky a termosky a jiné nádoby a za hodinu do toho nateklo docela dost. Vypil jsem jí tak asi tři deci, čekal jsem, jestli z toho budu mít nějaký zažívací problémy, ale bylo to OK.

Osobně si myslím, že na kaše čím hrubší, tím lepší. Obyčejní venkované to s "oddělováním zrna od plev" určitě moc nepřeháněli, nehledě na to, že v některých receptech i otruby do kaší přimíchávali. Nicméně sama hodlám praktikovat léty ověřený postup "pokus-omyl", takže až se do čehokoli kdokoli pustíte, budem asi všichni vděční za jakýkoli raport, jak to dopadlo.

Jinak myšlenka domácího mletí se mi dost líbí a hodlám praktikovat hned po návratu :-)

Tak souhlasím, na ty kaše by se to s nějakou jemností němělo moc přehánět.

Dnes ráno jsem dostal chuť na kaši, tak jsem po mnoha letech vylovil onen povučinami zarostlý mlýnek, oprášil, nastavil největší hrubost drcení, namlel 4 lžíce rýže, přidal asi tak čtyřnásobné množství vody, přivedl k varu, asi tak  minut vařil a bylo. Jen studená voda a nadrcená obilovina, nic jiného do toho, ani sůl ne. Pak jsem si na to nalil domácí borůvkovou šťávu a byla snídaně.

Ten strojek so máme se jmenuje MARGA Mulino a dělá to Italská firma  OMC Marcato srl.

Dokonce jsem to našel ještě na webu na

• http://www.simply-natural.biz/Marcato-Grain-Crusher.php
• http://www.almipraha.cz/strojek-na-mouku-marga-mulino~z510215.html

(a spousta dalších obchodů).
a je to přesně ten samý, který jsem koupil někdy před dvaceti lety, takže zřejmě evergreen. Jenže za to dnes chtějí něco kolem $99, tady v česku asi 1800 Kč.

Stránky výrobce na http://www.marcato.net/, dělají různé strojky na domácí špagety atd. Ten mlejnek mají na http://www.marcato.net/mod-ContentExpress-display-ceid-16.phtml a vtipné je, že po tolika letech stále ještě píšou "Marga Mulino is a machine of new conception"  :D

Princip je takový, že to má tři šikmo drážkované válce, nahoře A a B a pod nimi C. Ty A a B se otáčí stejnou rychlostí proti sobě, takže vtahují mezi sebe obilí a drtí je, případně vločkují. Čudlíkem se dá nastavit jejich vzdálenost, v poloze 3 (jemné vločky) jsou 0.2 mm od sebe, v mezipoloze 2-3  jsou 0.35 mm,  poloze 2 (hrubé vločky) jsou 0.7 mm od sebe a na konci je ještě jedna neoznačená poloha, ve které jsou 1.3 mm od sebe (měřil jsem planžetami). Spodní válec C je přitom oddálen, takže vyřazen z funkce.

V poloze 1 jsou válce A a B 0.7 mm od sebe (tj. jako na hrubé vločky), tím se obilí nadrtí a protože se přiblížily válce B a C, tak mezi nimi se obilí mele na mouku. Vtip je v tom, že válce B a C se sice otáčejí také proti sobě, ale rozdílnou rychlostí, takže tím dochází k rotaci mletých částic a tím k mletí. Takhle to ale mele jen na jednu hrubost.

Dobrou chuť  :)

To je zatraceně dobrá otázka. Osobně taky předpokládám, že když se bavíme o kaších coby spíš venkovském jídle, byla mouka nepochybně hrubší. Ani si moc nedokážu představit smíchání hrnku hladké kouky s vodou a následné předstírání toho, že je to kaše... U nás doma, což teda není žádnej referenční zdroj, se vždycky pracovalo spíš s pohankovýma krupkama. Na druhou stranu, jestli to nechávali tuhnout a pak opékali, jíst by se to dalo tak i tak.

Takže: co na to náš kašný referent?

Ač jsem nebyl nominován kašným referentem (to spíš kvašným), tak přicházím se svou troškou do mlýna:

No když mi bylo asi 15 let a já blbnul s jógou a vegetariánstvím, tak jsem si dělal tzv. Kollathovu (viz prof. Werner Kollath http://de.wikipedia.org/wiki/Werner_Kollath) snídani (zmiňuje ji André Van Lysebeth)  tak, že jsem namlel pšenici na mlýnku na mák, kterému jsem trochu povolil šroubek, takže mlel  hruběji, dejme tomu tak 0.1 mm, zalil jsem večer vodou a nechal do rána fermentovat, takže ráno se dalo jíst v podstatě syrové.

Ten hlavní důvod domácího mletí byl v tom, že Kollath tvrdil, že mouka musí být čerstvě namletá, jinak že oxiduje a není to ono.

No a když už jsem byl v tom mletí, tak jsem pak zkoušel mlet ledacos, co mi přišlo pod ruku, všelijaké obilniny a i rýži. To jsem povolil ten šroubek ještě víc, takže jsem mlel už na dost hrubé kousky tak asi 0.3 - 0.5 mm. Nasypal jsem to do studené vody a pak míchaje pomalu zahříval až k bodu varu. Tak se dalo strávit ledacos.

Kromě mlýnku na mák byla taky eventualita mlýnek na kafe, buď ten ruční s kličkou anebo i ten, co se dává jako nástavec na mixér. U toho mixérového se dá hrubost mletí do jisté doby regulovat dobou mixování – nicméně vždy se ve výsledku jedná o jakousi směs hrubších a jemnějších partikulí. Což odpovídá níže řečenému, že někdo si "polohrubou" mouku namíchá ze směsi hladké a hrubé, i když to není jaksi ono. Ale může to mít své kouzlo. :-)

Jiná možnost je taky tlouct to v hmoždíři.  ;D

Kamenný mlýnek jsem ještě nezkoušel, tak hluboko do experimentální archeologie jsem ještě neproniknul  ;)

Pak jsme doma přešli i na domácí výrobu chleba a já jsem někdy v 80-tých letech koupil někde v Německu ruční válcový mlýnek na obilí, má 3 válce a dá se to různě přepínat, dva válce jsou hrubé a jeden hladký, mouka různé hrubosti a případně i vločky (že to jen mačká).

Také je možné využít mlýnky pro mletí sladu. DNes je moderní vařit si doma pivo (homebrewing), takže se najdou i dodavatelé takových mlýnků.

V souvislosti s tím mě už dávno napoadlo, jestli by se nedala vařit kaše ze sladu? Když jsem měl možnost ochutnávat různé druhy sladů, tak mě to dost fascinovalo, já bych se s tím snad živil.

No a dokonce i když jsem ochutnával mláto, které sládek vyndával z varny, tak mi to docela zachutnalo. Řikal jsem si, ta pivovarská prasata se měla!

No ale co jsem z vašich diskusí pochytil, tak Bretonci byli spíš na jiné věci, než na pivo. Čemuž se ale dost divím, s ohledem na jejich keltské geny.

Milovníky piva & Living history upozrňuji na projekt http://www.pivnidenik.cz/clanek/4115-Stredoveky-pivovarek/index.htm Danarského pivovárku pod hradem Šelmberkem u Mladé Vožice, na kterém spolupracuje i Varnsdorfský pivovarník Honza Kočka. (No kromě piva se tam dělá ledacos, jen nevím, zda ten projekt moc nesklouzává do nějaké turisticko-komerční roviny, ale někde asi ty prachy ten Danar shánět musí.)

JInak co se týče různého pečiva, tak nejstarší zkušenosti mám z doby předškolní, kdy moje teta Emilka ve své roubence válela těsto na nudle a mně vždycky kousek odkrojila a já si ho dal rovnou na plotnu a byly z toho takové polopřipálené placičky, na povrchu lehce připálené a uvnitř ještě trochu měkké. Takže asi něco podobného, jako když židi prchali z Egypta a pekli si na cestu nekvašené chleby.  :P

(Když se o tom tak mluví, tak si říkám, jestli neodhlásit ty obědy, nenachat Gastropassky doma a namísto nich nevzít na Švihov svůj mlýnek a pytlík obilovin...)

Jediná dobrá zpráva, co mám, je, že už máme muzikanty, co nám to zahrajou, jak si to zrekonstruujeme. Pokud je teda nenasereme třeba tím, že se letošní seminář zruší pro nedostatek přihlášených  :-\

To je ta tvoje kapela nebo kdo? (teda kolik lidí, jaké nástroje?)
No na http://blog.rond.cz/seminar/ jsem nenašel klikání na možnost diskusí a komentářů, protože by asi bylo lepší to rozmazávat přímo tam a ne tady. Takže: nikde jsem tam ani nenašel, jaké numero obnáší "dostatek přihlášených"? Minulé roky se to pohybovalo kolem 24 ks, což mi přišlo jako optimální počet, a na http://spreadsheets.google.com/pub?key=t2HCXzlSRYu7SWfyZ1GVJgA&output=html jich nás teď už je 21 ks, voko bere.  :D

Tak to jsem netušil, že začnu shánět i takovou profláklou věc jako je Bassa Pompilia  :(

Dotaz: Prosím vás, viděli jste někdy Dorothée Wortelboer, jak to ona rekonstruovala? Jsou na to někde nějaké zdroje, odkazy atd? Zažil ji třeba někdo v tom roce 2005, když byla v Emauzích, nebo někde jinde? A hlavně: na jakou hudbu to dělala?

Protože co mi z Googlu vypadávají všechny "staré fláky", kdy to kdo tancoval a učil (Fioretto, Valtice, Kröschlová, Doležalová, o Smahovi ani nemluvě...), tak se všichni odkazují na ni, že to jako rekonstruovala ona.

Já tu dámu nikdy neviděl a žádné rekonstrukce na Inetu jsem od ní nikde nevyšťáral. Vím jen tolik, že kdykoli jsem viděl kohokoli tancovat Pompilii v Česku, tak to bylo podle hudby z CD od Chairé, kde ta nahrávka sestává ze čtyřech identických slok + sciolta. A co hlavně, v těch slokách chybí ty repetice, které tam má Caroso v té tabulatuře. A tím pádem tam ta sloka vychází na 20 taktů, namísto 16. A tím pádem všem vychází ta děsně utahaná riverenza na konci každé sloky. (Zrovna jsem objevil na Youtube nějaké Maďary, http://www.youtube.com/watch?v=tnVdU6374-M, ti to řeší tak, že po riverenze dělají ještě continesy, aby jim to vyšlo...)

No a ještě Санкт-Петербургский Клуб Старинного Танца: http://historicaldance.spb.ru/index/articles/dances/aid/182 Bassa Pompilia. Ta děvočka co tam vede ten soubor, čerpala vědomosti ve Valticích a pak to pilně a precizně z matěrialov Катерины Долежаловой и Евы Крошловой věší na web – no a vida, pozná se to podle těch 20-ti taktů, odkuď vítr vane.

Ty repetice jsem našel zachované jedině v rekonstrukci Marnen Laibow-Koser http://www.pbm.com/~lindahl/caroso/music/Bassa_Pompilia.pdf. S těmi repeticemi to pak (bez té sciolty) vychází na 32 taktů – to, co pak Krčkovi a spol. vychází na 2x20 = 40.

A jedinou živou nahrávku, kde je to s těmi repeticemi, jsem našel na DHDS "Dances of Court and Country from the time of Elizabeth I and James I (CD)" http://www.dhds.org.uk/publications/bookcontents.html, tam to hraje na loutnu asi ten Jeremy Barlow. Jen nechápu, proč zase ty sloky opakuje 4x, když podle té tablatury by to mělo být jen jednou, respektive 2x, pokud by tam někdo chtěl mít najednou i tu variantu. Tak to by se dalo odříznout. Ale hlavně je trapas, že tu scioltu hraje pořád stejně rychle, takže to je nepoužitelný.

No a tak by mě zajímalo, jestli někdo ví, proč to ten Krček nahrál tak, jak to nahrál, a jestli už při tom nahrávání byly nějaké (třeba zprostředkované) vazby na tu Dorothée, která si to prostě vyložila (zřejmě) takhle a všichni to pak (zřejmě) dělají po ní.

No jestli to takhle půjde dál, tak za chvíli už budeme tancovat už jen podle midi souborů, protože asi žádným hudebníkům se nedá moc věřit... Konečně začínám chápat to úsloví, co to znamená, muset tancovat tak, jak druhý píská  >:(

Někdo s kamerou by se nenašel, kdo by se obětoval tam zajít?  :-*
On to každý rok sice filmuje nějaký zdá se profík, nejspíš pro potřeby toho Městského úřadu, ale dostat z nich pak nějaký záznam je zhola nemožné.  :'(

Přátelé volám o pomoc. Nutně bych potřebovala kompletní záznam ze zlata, hlavně tedy moderátora, jakýkoli kousek, jestli někdo máte, nebo o někom víte, prosím, ozvěte se. Díky moc

No já nápodobně, docela toužím po nějakém záznamu z letošního Zlata, které se konalo opět ve Spektru v sobotu 10. dubna 2010. Ptám se kde můžu a nikde ani ťuk. Takže nějaké foto či video by nebylo? Objektivů jsem tam viděl habaděj, ale nikde žádný výstup  >:(

[VII. Festival historického tance]

Tak jako každoročně pořádá Společenství Molechet
http://molechet.palcat.cz/index.php/vii-fht.html
ve spolupráci s ÚMČ Praha 20 a Chvalským zámkem

VII. Festival historického tance
8. a 9. května 2010 od 14:00 hodin
na Nádvoří Chvalského zámku

http://www.chvalskyzamek.cz/index.php?page=52&id=132

Spojení MHD:
Metrem B na Černý most a pak jedna stanice autobusem (220, 221, 223, 261, 273, 303, 304, 344, 353, 398), autobusová zastávka Chvaly.

Program:
Sobota 8. května 14:00 - 17:00:
Skupiny historického tance: Iris, Srdcové eso, Saltum dare, Octavius, Molechet.
Mezitím pro zpestření skupiny historického šermu Iris a Žvahlav
a ukázka moderního výrazové tance v podání skupiny Unchained steps

Neděle 9. května 14:00 - 16:00:
Skupiny historického tance: Iris, Vilanella, Saltum dare, Řád černé hvězdy, Molechet.
Mezi tím skupina historického šermu Iris.

Dále  venkovní hry pro děti a mládež.
Vstupné dobrovolné.

Hlásím přílet další vlašťovičky – keramická dílnička poblíž Újezda, kamarád, který tam chodí, to předjednal s paní vedoucí. Když tak mi pošlete email petr(závin)dulos.cz, kdo by tam chtěl zajít, a já mu pošlu příslušný kontakt.  :-*

Tak první jarní vlašťovička ze ZUŠky přilétla – zpráva, že nějak domluvit by se určitě dalo.  :)

Jak jsem teď začal číst toho Carosa, zajímalo by mě, co z těch jeho tanečních melodií jsou nějaké písně. A samozřejmě i u jiných tanečních mistrů. Mám takovou spíš intuitivní představu, že to vlastně všechno budou původně nějaké, zřejmě dost staré, písně. Třeba ta "Alta Regina", kterou teď dělám, to bych si tipnul, že by mohla být nějaká mariánská píseň. Třeba už z Cantigas de Santa María z doby Alfonsa X, kdoví.  :-\

Tak by mě zajímalo, kde by se tohleto všechno dalo nějak dohledat. I když obvyklé bylo, že na jeden nápěv existovala řada všelijakých textů se světskou i duchovní tematikou. A zajímalo by mě, jak ty nápěvy cestovaly po Evropě, případně po světě, a co by se o nich kde dalo vystopovat.  ???

Možná že v té Francii je to zřejmější a spíš by se dala najít souvislost třeba mezi šansony a žalmy, třeba už z doby kněze a posledního truvéra Guillame de Machauta, co já vím.  :o

tak já zkusím popátrat po nějakých vhodných předlohách fajánsu a nějaké té ZUŠce a něco bych vytočila... ale nejdřív počítám tak po půlce května, až odevzdám ateliér, jestli to teda stačí...

No jenom připomínám, že tyhle organizace mají přes léto školní prázdniny, takže v červnu už tam bývá v souvislosti s ukončováním školního roku zvýšený zmatek  – přijímačky na nový školní rok + spěšné dokončování toho, co se za rok nestihlo, aby se to mohlo prezentovat na různých vystoupení a výstavách pro rodiče a pokud to vyučující zvládnout, tak jejich večkerá mysl je upřena na blížící se prázdniny a tak lze předpokládat odpověď "necháme to až po prázdninách". A ty ZUŠky většinou začínájí někdy od půlky září nebo začátku října,  kdy jsou zase zmatky, zjišťuje se, která učitelka bude rodit atd. a kdo bude za koho zaskakovat, takže pak bych viděl šanci na říjen–listopad, než zase začne předvánoční zmatek. No spíš by to chtělo najít a zaúkolovat nějaké dítko (ale chodí tam i dospělí), které už do takového kroužku chodí, jinak nevím, jestli ty ZUŠky jsou zařízené také na externí kšefty pro nepřihlášené. Možná jak kde, v dobách finanční krize by si možná někde rády přivydělaly, zpravidla to záleží na tom, jaký je kde ředitel. No ale pokud, tak bych to asi moc neodkládal, alespoň nějakou předběžnou domluvu o případné možnosti.

Rustikálnost cti netratí, ba naopak! Vyčkejme, co na to Jana, to je náš arbitr hmotné foklórnosti.

No zrovna dnes po pivu spěchal kamarád na výtvarný kroužek na Újezd, tak jsem se ho jen tak mimochodem poptal, jestli tam náhodou nemají nějakou keramickou pícku. Prý že jo. Takže jsem ho zaúkoloval, ať se poptá šéfa na možnosti a podmínky využití a p[řípadně předá kontakt. Takže to by byla další varianta z mé strany.

Jo hlavní otázka byla, když jsou Bretonci černo-bílí, proč je poptávka po modro-bílé keramice. Naskytla se odpověď, že přeci proto, aby se Bretonci nepletli se svými džbánky. Tak čekáme na autoritativní odpověď, zda je toto správné řešení.